Víkendář: Macron má s Evropou velkolepé plány. Asi až příliš velkolepé

„Francouzskému prezidentu se doposud nepodařilo provést ve Francii žádné revoluční změny, ale pro celou Evropu má plány hodné Napoleona,“ píše na stránkách Bloombergu Leonid Bershidsky. Nedávno totiž představil svůj plán ve 22 jazycích v novinách napříč celou Evropskou unií. Tento plán zahrnuje varování proti nacionalismu a obranu evropského projektu, ale také několik specifických návrhů. Většina z nich by přitom podle Bershidskyho vytvářela nové byrokratické struktury.

Macron například navrhuje vytvořit Evropskou agenturu pro ochranu demokracií, která by členským zemím pomáhala bránit se během voleb proti kybernetickým útokům a manipulaci. K tomu by si francouzský prezident přál vytvoření společných sil na ochranu hranic Unie, Evropskou azylovou kancelář a jednotnou imigrační politiku pro všechny země Schengenu nebo třeba Evropskou radu pro vnitřní bezpečnost, která by činila kolektivní rozhodnutí týkající se obrany a místo by v ní měla i Velká Británie. Evropská klimatická banka by zase financovala projekty v oblasti životního prostředí, Evropská rada pro inovace by disponovala rozpočtem porovnatelným s tím, co investují Spojené státy do technologického výzkumu.

Macron by všechny navrhované změny rád probral na celoevropské konferenci, které by se účastnili zástupci všech členských zemí Unie z různých oborů. „Tenhle přístup je pro Macrona typický. On rád hází věci na zeď a čeká, která z nich na ní zůstane viset,“ komentuje prezidentovy myšlenky Bershidsky. V samotné Francii tak rozjel celkem 60 reforem a „tento poněkud chaotický přístup mu nedělá potíže, protože nedělá potíže ani samotným Francouzům“. Například při jednáních se žlutými vestami chce Macron vše řešit „velkou národní debatou“. Jenže ta už nyní vygenerovala velké množství návrhů, nejednou vzájemně neslučitelných.

V evropských volbách je Macronova pozice komplikovaná jeho neochotou spojit se s nějakou již existující stranou operující na celoevropské úrovni. Očekává se, že jeho strana Republika na pochodu získá v Evropském parlamentu s celkovým počtem 705 křesel 22 křesel. Takže „by bylo třeba enormně úspěšné snahy na to, aby Macron získal vliv potřebný na prosazení svých ambiciózních plánů“. Větší šance by podle Bershidskyho měl, pokud by se spojil se středopravicovou Evropskou lidovou stranou, které je členem i strana německé kancléřky Merkelové.

Problém je ovšem v tom, že „Macron se zdá být neschopen tvořit součást jakéhokoliv klubu, kterému nevelí“. Smysluplné reformy Unie by pak podle Bershidskyho znamenaly omezení současné byrokracie, zvýšení transparentnosti a efektivity Unie namísto její expanze, která doposud stejně nepřinesla kýžené výsledky. Pokud jde o reformy založené na nesourodých nápadech, jsou pak spíše škodlivé. Na to, aby bylo dosaženo reálného pokroku, by se v první řadě Francie a Německo musely dohodnout na základních cílech. Macronův přístup ale podle Bershidskyho jen poskytuje „více munice opozičním stranám, které se staví proti větší evropské integraci“.

Zdroj: Bloomberg