Tlak Spojených států na nižší ceny ropy je marný. Karty má v rukou OPEC a Rusko

Přestože americký prezident Donald Trump bojuje za nižší ceny ropy, tuto válku pravděpodobně nevyhraje. Saúdskoarabské a ruské ambice jsou totiž opačné. Alespoň malou útěchou pro Trumpa může být fakt, že výše cen ropy je závislá na globálním ekonomickém růstu.

Prezident Donald Trump neustále tlačí OPEC, aby zvýšil produkci a snížil tím ceny. Svůj názor vyjádřil i v minulém tweetu: "prosím, uvolněte se a zůstaňte klidní". Jeho nátlak mu však není nic platný. Pokud Saúdská Arábie a Rusko budou spokojeny s cenami ropy mezi 60 až 70 dolary za barel, po zbytek tohoto roku, budou dělat vše proto, aby se tak stalo. Avšak jak reálné jsou jejich šance?

Produkce ropy poklesla
Na zodpovězení této otázky je třeba si uvědomit, že této úrovně již bylo částečně dosaženo. Současná cena ropy Brent je téměř 66 dolarů za barel. Na úroveň 70 dolarů může stoupnout již brzy, protože po velkém výprodeji v říjnu a listopadu snížil OPEC produkci ropy a začali platit sankce vůči Íránu a venezuelské státní ropné společnosti PDVSA. Stejně tak produkce břidličné ropy v USA se v reakci na nižší ceny začala zpomalovat.

Na kapitálovém trhu je zároveň v současnosti poměrně málo spekulativních pozic na pokles ceny ropy. Tyto faktory podporují aktuální cenu ropy v krátkodobém horizontu. Avšak prolomí hranici 70 dolarů? Myslím si, že to nebude snadné, protože míra globálního hospodářského zpomalení zůstává neznámá. Organizace jako EIA, IEA a OPEC předpovídají, že poptávka po ropě v tomto roce nebude drasticky odlišná od toho z roku 2018.

Klíčovým faktorem určujícím náladu na trzích budou vyhlídky na celosvětový hospodářský růst. Trhy nedávno nakopli očekávání spojené s urovnáním obchodní války mezi USA a Čínou. Stane se nová dohoda spouštěčem dalšího růstu ekonomiky? Investoři však tento fakt již započítali do cen, další potenciál je proto omezený.

Fenomén americké břidlicové ropy
Kromě těchto faktorů musíme brát v úvahu i trendy na břidlicovém trhu v USA. Jakkoliv to zní neuvěřitelně, americká produkce ropy překonala na konci roku 2018 úrovně Saúdské Arábie a Ruska a očekává se další růst. Podle odhadů agentury IEA se její produkce loni zvýšila o 1,6 milionu barelů za den. Tento růst se však může v nadcházejících letech zpomalit. Důvodem může být nízká cena ropy nebo plné propuknutí zpomalení globálního hospodářského růstu.

Přesto je růst americké produkce fenomenální. Za tři roky z 9 milionů na 13 milionů barelů denně. Pomáhá to omezovat růstový potenciál cen ropy na světových trzích. Je dobré však mít na paměti, že růst cen ropy byl v největší míře výsledkem politiky OPECu. Produkce zemí sdružených v této organizací do listopadu rostla. Pak si však země uvědomily, že to má vliv na pokles ceny. Od té doby členové ropného kartelu snížili své dodávku na trh o zhruba dva miliony barelů denně.

Je potřeba zohlednit i další faktor. Ne všechny údaje o trhu jsou aktuální. Mnoho z nich je publikovaných na kvartální nebo měsíční bázi, takže se dost zpožďují za realitou. Jediným hlavním trhem, který zveřejňuje data týdně, jsou Spojené státy americké. Saúdská Arábie tak je například dobře informována o svých možnostech a s cílem podpořit cenu redukuje svůj export ropy do USA. Je tedy zřejmé, že reaguje a omezuje produkci. Podobný vliv má samozřejmě i situace ve Venezuele.

Můžeme tak s jistotou říci, že je zde několik faktorů, které tlačí cenu ropy k růstu. Na druhé straně, i když je tu OPEC a Rusko, které drží v rukou velkou část nabídky ropy, nedokážou kontrolovat poptávka po ní. Zájem o ropu je ovlivněn ekonomickým zpomalením. Cena ropy nemůže růst, když se ekonomický růst zpomaluje.

Když ropa dosáhla loni hranici 85 dolarů za barel, bylo to při vysokém kurzu amerického dolaru. Úrokové sazby se zvyšovaly a dluh rostl. Tyto faktory negativně ovlivňovaly rozvíjející se trhy. Například v Indii vzrostla cena ropy v indický rupiích o více než 80 procent. Potom však cena klesla a to pozitivně ovlivnilo indickou ekonomiku spolu s ostatními rozvojovými trhy. Nemůžeme tedy očekávat, že cena ropy bude růst, pokud zde máme silný dolar a slábnoucí ekonomický růst.

O autorovi:
Ole Hansen začal pro Saxo Bank pracovat v roce 2008 a od roku 2010 pracuje jako hlavní komoditní stratég. Jeho prací je tvorba strategií a analýz globálních komoditních trhů definovaných fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickým vývojem.
Ole Hansen je autorem týdenních zpráv, které mapují vývoj na trzích s komoditami a současně klientům poskytují názory na obchodování v rámci značky SaxoStrats. Pravidelně přispívá do vysílání i tištěných médií jako jsou CNBC, Bloomberg, Reuters, Wall Street Journal, Financial Times a Telegraph. Před příchodem do Saxo Bank pracoval Ole Hansen 18 let v londýnské City jak v obchodě, tak i v oblasti multi-asset hedgeových fondů.

Má zkušenosti s obchodováním i investicemi a je respektovaným stratégem, který se pravidelně setkává s klienty Saxo Bank po celém světě. Bankovní vzdělání získal Ole Hansen v Danske Bank.