Když nevyhraje ten nejschopnější aneb, kdo bude novým šéfem ECB?

Benoît Couré se považuje za nejvhodnějšího kandidáta na post příštího šéfa Evropské centrální banky. Nástupcem Maria Draghiho asi ale zřejmě nestane. Výběr příštího prezidenta měnového regulátora eurozóny se neobejde bez intrik a právnických překážek. A výsledek bude zřejmě spíše politickým kompromisem mezi největšími hráči v eurozóně.

V křesle tak s největší pravděpodobností usedne bývalý šéf finské centrální banky Erkki Liikanen, naznačuje průzkum, který mezi 50 ekonomy uskutečnila agentura Reuters.

Proces výběru by měl začít po evropských volbách na konci května. Draghimu končí mandát na konci října. Škatulata se ale budou hýbat i na jiných pozicích. Obmění se polovina Výkonné rady a více než třetina Rady guvernérů.

Courého, který je členem Výkonné rady ECB, označila za nejlepšího kandidáta na funkci jejího prezidenta více než třetina respondentů. Liikanen a šéf německé Bundesbank Jens Weidmann obdrželi každý více než pětinu hlasů.

Na otázku, kdo nejpravděpodobněji vyhraje, už ale padaly jiné odpovědi. Podle třetiny oslovených ekonomů to bude Liikanen. Zbylé odpovědi byly téměř rovnoměrně rozděleny mezi guvernéra francouzské centrální banky Françoise Villeroy de Galhau, nynějšího guvernéra finské centrální banky Olliho Rehna a již zmíněného Coeurého.

On the agenda...

Příští prezident ECB bude mít před sebou mimo jiné úkol, jak vybalancovat požadavek Německa na normalizaci měnové politiky, a potřebu dalších opatření na podporu ekonomiky pro jiné země platící eurem. Třeba pro Itálii, která se ocitla v recesi.

Couré je hlavním architektem programu kvantitativního uvolňování, na který ECB najela v období finanční krize. Také šéfuje Výboru pro platební styk a tržní infrastrukturu a podle většiny respondentů by pravděpodobně zastával obdobnou politiku jako Draghi.

Více než 60 % ekonomů má zároveň za to, že Liikanen bude pravděpodobně zastávat více jestřábí linii.

Námitky proti všem

Umetenou cestu před sebou přitom nemá ani Coeuré ani Liikanen. Coeuré by jako člen rady nejdříve musel rezignovat, aby vůbec mohl být volen. Touto skulinou by se to sice dalo obejít, v duchu zákona to ale určitě není, píše Reuters. Kromě toho by bylo nutné, aby dal francouzský prezident Emmanuel Macron přednost jemu před úřadujícím guvernérem Banque de France, kterým je již zmíněný de Galhau.

Pokud se funkce ujme Liikanen, bude mu tou dobou 69 let, a 77 let, až mu mandát skončí. Byl by tak výrazně starší než všichni jeho předchůdci. Znepokojení ohledně svého věku ovšem jakožto vytrvalostní běžec odmítá. Tato záliba je podle něj důkazem toho, že je v kondici.

Weidmann je dlouhodobým kritikem podpůrných opatření ECB, a proto jeho šance na vítězství nejsou takové...jakkoli v průzkumu způsobilosti skončil na stejné úrovni jako Liikanen.

Zdroj: Reuters