Ministerstvo plánuje velké změny v dávkách. Toto vše bude jinak.

Do těžké životní situace se může dostat opravdu každý. Při mnohých z nich máte nárok na pomoc od státu. Některé sociální dávky teď ale plánuje Ministerstvo práce a sociálních věcí změnit. Resort chce například přidat peníze rodinám s dětmi nebo upravit vyplácení příspěvku na bydlení.

V České republice existuje v současné době jedenáct druhů neadresných sociálních dávek. Stát pomocí nich nabízí svým občanům pomocnou ruku. Vynakládá na ně každý rok více než 70 miliard korun ze státního rozpočtu.

Nejvíce peněz míří k rodinám a ke zdravotně postiženým. Stát vyplatí rodičům s malými dětmi do čtyř let dohromady 25 miliard korun ročně. O miliardu víc jde k lidem, kteří se při zvládání každodenních činností neobejdou bez pomoci druhých. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) teď ale u některých dávek chystá změny.

1. Příspěvek na dítě

Tato dávka je známá spíše pod názvem "Přídavky na děti". Na tento příspěvek máte nárok, pokud váš průměrný měsíční příjem za rok nepřesahuje 2,7 násobek životního minima. Ministerstvo zde navrhuje lepší koordinaci se systémem daňové podpory. Cílem má být snížení administrativní náročnosti a větší spravedlnost.

2. Rodičovský příspěvek

Jedná se o finanční pomoc všem rodičům s malými dětmi do čtyř let. V roce 2019 je výše rodičovského příspěvku 220 000 korun na dítě. Dávky se vyřizují na úřadu práce a rodiny je mohou čerpat pouze na nejmladší dítě. Od 1. ledna 2020 chce MPSV zvýšit tento příspěvek na 300 tisíc korun.

3. Příspěvek a doplatek na bydlení

Dávky na bydlení by se podle ministerstva mohly od roku 2021 změnit. Nárok na ně by měli mít jen nemajetní. Peníze by tedy nedostali například ti, kteří vlastní více bytů. Výše podpory na bydlení od státu by zároveň měla odpovídat obvyklému nájemnému v daném místě.

Ministerstvo dnes na bydlení poskytuje dvě dávky. Jde o příspěvek a doplatek. Na příspěvek mohou dosáhnout lidé, kterým na přiměřené bydlení nestačí 30 procent jejich příjmu a v Praze 35 procent. Doplatek má naopak dorovnává výdaje za byt tak, aby lidem zbyly peníze na živobytí. Nárok na něj mají však pouze ti, kteří mají nárok i na příspěvek.

Podle plánů ministerstva by měl příspěvek putovat pouze do zkolaudovaných bytů, naopak doplatek do nebytových prostor, tedy do ubytoven.

4. Příspěvek na péči

Navýšení příspěvku na péči schválili poslanci už v prosinci minulého roku. V nejvyšším IV. stupni (úplná závislost) se dávka zvýší ze stávajících 13 200 na 19 200 korun. Zvedne se také příspěvek ve III. stupni (těžká závislost). U dětí vzroste ze současných 9 900 korun na 13 900 korun, u dospělých na 12 800 korun.

Na dávku mají nárok lidé s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, kteří jsou zcela nebo částečně závislí na pomoci jiné osoby.

5. Příspěvek na živobytí

Na ten dosáhnou jednotlivci i rodiny, kterým po zaplacení bydlení nezbývá na životní náklady. Částka na kterou mají nárok se u každého stanovuje individuálně. Posuzují se přitom všechny osoby, které žijí na daném místě a nějakým způsobem se dělí o náklady na společné živobytí.

Úředníci však budou vycházet hlavně z částky existenčního (2 200 korun) a životního minima (3 410 korun pro jednotlivce).

Tady chce ministerstvo zvýšit obě částky o 11,1 procenta. Životní minimum jednotlivce by se tak zvýšilo o 380 korun na 3790 korun a existenční minimum o 240 korun na 2440 korun.