Rozbřesk: Končí doba snižování státních dluhů

ČR byla i v roce 2018 jednou z nejméně zadlužených zemí EU. Sice ještě nejsou k dispozici výsledky hospodaření celých veřejných financí, nicméně vývoj státního rozpočtu a především pak státního dluhu už o lecčems napověděl. Od roku 2013, kdy bylo zadlužení státu doposud historicky nejvyšší, tak s přestávkami docházelo k poklesu dluhu až na aktuálních 1,6 bilionu korun. V poměru k HDP jde o pokles o zhruba 11 procentních bodů až na přibližně 30 % HDP, kde byl dluh naposledy v roce 2009, kdy ekonomika zažila prudký propad. Z pohledu vlastního zadlužení tak ČR vstupuje do fáze očekávaného zpomalení hospodářského růstu s malým zadlužením a to větší kredibilitou a tudíž i flexibilitou.

Aby ovšem zadlužení zůstalo i nadále pokud možno minimální, musí se nyní ČR soustředit na řízení svých rozpočtových priorit. Ekonomika totiž nebude v takové kondici, aby zajišťovala až nečekaně vysoké daňové příjmy jako doposud a umožňovala tak expanzi především mandatorních výdajů (především starobních důchodů a mezd zaměstnanců veřejného sektoru). Na obzoru je zpomalení, které bude vyžadovat i brzdu v podobě omezení růstu výdajů. Tedy pokud nemá dojít k rychlému zvýšení dluhu, který by s sebou přinesl i adekvátně svižný nárůst placených úroků. Vzhledem k tomu, že většina výdajů státu (nebo přesněji daňových poplatníků) je dána zákonem a nelze s nimi příliš operovat, může se stát, že na řadu přijdou po čase opět investice. A to se je přitom nepodařilo od poslední recese ani pořádně nastartovat. Na stůl se nejspíše rovněž budou vracet i úvahy o zvyšování daní. V době útlumu další potenciální procyklické opatření, které v ekonomice může v extrémním případě nadělat více škody než užitku.

V každém případě ČR čeká zajímavá rozpočtová příprava, a to se zatím uvažuje jen o vcelku symbolickém ekonomickém zpomalení a nikoliv o recesi. V každém případě se jen ukazuje, že uvnitř rozpočtu není něco úplně zdravého, pokud v době tříprocentního růstu končí v podstatě jen na nule. Na druhou stranu, při pohledu na demografický vývoj v následujících 10-20 letech jsou dnešní starosti, kde najít třeba 10 mld., stále jen malichernou epizodou, na kterou se časem zapomene.

*** TRHY ***

CZK a dluhopisy
Koruna během včerejška prolomila hranici 25,70 EUR/CZK a dostala se tak děsně do blízkosti úrovně prognózované centrální bankou pro první kvartál letošního roku. V tomto úspěšném tažení ji mohla napomoci i slova jednoho z centrálních bankéřů, který se opět vrátil k myšlence utahování měnových podmínek. Zjednodušeně řečeno, co nedodá koruna v podobě posílení, dodá ČNB skrze vyšší úrokové sazby. Samozřejmě s ohledem na vnější rizika a nejistoty, které v tuto chvíli reprezentuje především hrozba divokého brexitu.

Ministerstvo financí (MF) po čase otestovalo zájem o eurobondy, když včera nabídlo investorům dvouletý papír v objemu 100 mil. eur. Drobná emise v porovnání s těmi dřívějšími skončila s průměrným výnosem -0,03 %, což je samozřejmě ve srovnání s korunovými alternativami příjemná změna. Současně si ve svých knihách MF ponechává dluhopisy za dalších 400 mil. eur, které tak může operativně vrhnout na trh, kdy se mu bude hodit.

Zahraniční forex
Včerejší zveřejnění podrobného zápisu z lednového jednání FOMC sice nijak zásadně trhem nepohnulo, avšak jeho vyznění může mít poměrně podstatné implikace do budoucna. Z detailů debaty vyplynulo, že Fed se relativně brzy (zřejmě již v březnu) chystá oznámit konec měnové restrikce v podobě měsíčních prodejů vládních dluhopisů (aktuálně 50 mld. USD za měsíc). Proces vyfukování bilance Fedu může být ukončen již ve druhé polovině tohoto roku, což by odpovídalo vyjádřením, která již dříve komunikovali někteří členové FOMC (např. Williams odhadl, že by rezervy komerčních bank mohly klesnout na 1000 mld. USD - z dnešních 1600 mld. USD.).

Dnes budou nicméně v centru pozornosti indexy podnikatelské nálady v eurozóně (PMI) a zejména pak v Německu. Index PMI z německého průmyslu totiž v lednu propadl pod 50 bodů a trh může být citlivý na pohyb oběma směry. Tím spíše, že nad německými automobilkami se stále vznáší Damoklův meč v podobě zavedení cel v USA.

Ropa
Cena ropy stoupá nad 67 USD/barel a dostává se tak na nejvyšší úroveň v roce 2019. Dle Amerického petrolejářského institutu přitom v posledním týdnu vzrostly zásoby surové ropy (+1,3 mil. barelů), nicméně trh bude větší pozornost věnovat až dnešním oficiálním číslům z dílny EIA. Ta navíc přinese také nejaktuálnější data k americké produkci, která by mohla poprvé v historii pokořit hranici 12 mil. barelů, což by mohlo alespoň částečně povzbudit ropné medvědy.

Akcie
Americké akcie zpočátku středečního obchodování provázela snížená volatilita. Zápis FOMC vyšel pro akcie pozitivně. Průmyslový Dow Jones index zpevnil o necelé tři desetiny procenta, následovaný širším indexem S&P 500, který uzavřel 0,2 % do plusu. Lehce za očekáváním zůstal technologický Nasdaq, když ve světle včerejších pozitivních zpráv zakončil na zelené nule. Z akcií se včera dařilo především těm z průmyslového sektoru. Za zmínku stojí růst akcií společnosti US Steel +4,21 % a Caterpillar +3,32 %.