Mezinárodní měnový fond uvažuje o zrušení hotovosti

„V případě zrušení hotovosti budou monitorovány všechny prováděné transakce. To by proměnilo náš svět na Orwellův, ve kterém by finanční instituce znaly veškeré spotřební zvyky lidí. Takový systém by v konečném důsledku vedl ke ztrátě soukromí a omezení lidské svobody,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Podívejte se také: Svět bez hotovosti podle MMF jako cesta k sazbám hluboko v záporu

„Zrušení hotovosti by bankám umožnilo zavést záporné úrokové sazby, proti kterým by se lidé nemohli bránit výběrem peněz. V praxi by tak záporné úrokové sazby znehodnocovaly úspory, což by nutilo lidi k navyšování spotřeby,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

V době krize centrální banky snižují úrokové sazby, aby podpořily hospodářský růst. V průběhu světové hospodářské krize, která vznikla před více než 10 lety, mnohé centrální banky snížily úrokové sazby k nule, přesto to k podpoře hospodářského růstu nestačilo. Proto některé centrální banky přistoupily k záporným úrokovým sazbám. Od té doby se úrokové sazby nepodařilo normalizovat a stále se pohybují na velmi nízkých úrovních.

Kdyby nyní přišla další krize, neexistoval by příliš velký prostor pro snižování úrokových sazeb. Některé centrální banky by rovnou musely přistoupit k záporným úrokům. V takové situaci by komerční banky pravděpodobně nepřenášely záporné úroky na své klienty, protože lidé by si kdykoliv mohli přeměnit své úspory na hotovost a zápornému úročení se vyhnout.

Mezinárodní měnový fond nově poukázal na možnost zrušení hotovosti. Takový systém by totiž umožnil zavedení záporných úrokových sazeb na běžných i spořících účtech klientů bank a ti by se proti tomu nemohli bránit výběrem peněz. Střadatelé by na záporné úroky dopláceli, což by pravděpodobně vedlo k navýšení spotřeby. V konečném důsledku by tak mohl být nastartován ekonomický růst, který by však již od začátku byl silně dopovaný.

V současné době se objem hotovosti v jednotlivých ekonomikách liší. Švédsko a Norsko mají nejnižší objem hotovosti, který se pohybuje pod dvěma procenty jejich hrubého domácího produktu (HDP). V České republice přesahuje objem hotovosti lehce přes hranici deseti procent HDP a jsme tak lehce nad průměrem Evropské unie. V Japonsku je objem hotovosti podstatně vyšší a přesahuje 17 procent HDP.