14.01.2019 Deficit a dluh vládních institucí - 3. čtvrtletí 2018
Kód: | 050061-18 |
Periodicita: | Čtvrtletní |
Název produktu: | Deficit a dluh vládních institucí |
Poznámka: | Data za 2Q: +2 dny, 3Q: +12 dnů. |
Anotace: | Informace o čtvrtletním vývoji tzv. maastrichtských kritérií. |
Územní členění: | Stát |
Kontakt: | vaclav.rybacek@czso.cz |
Nosič: | Web |
Typ produktu: | Rychlá informace |
Cena: | |
Verze: | Česko-anglická |
Typ termínu vydání: | 92. kalendářní den po období |
Datum vydání: | 02.07.2018, 03.10.2018, 14.01.2019, 03.04.2019 |
Rok: | 2018 |
Ve třetím čtvrtletí 2018 došlo meziročně ke snížení salda hospodaření vládních institucí o 11,6 mld. Kč., k čemuž přispěly zejména místní vládní instituce. Saldo hospodaření místních vládních institucí meziročně pokleslo o 11,2 mld. Kč na -5,6 mld. Kč, na čemž se podílel nárůst běžných i investičních výdajů. Saldo hospodaření ústředních vládních institucí (pokles o 0,6 mld. Kč na 20,0 mld. Kč) i fondů sociálního zabezpečení (růst o 0,2 mld. Kč na 6,6 mld. Kč) zůstalo stabilní.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2016 – 3. čtvrtletí 2018
Období |
3.Q 2016 |
4.Q 2016 |
1.Q 2017 |
2.Q 2017 |
3.Q 2017 |
4.Q 2017 |
1.Q 2018 |
2.Q 2018 |
3.Q 2018 |
mld. Kč |
25,9 |
-18,6 |
2,4 |
41,9 |
32,5 |
1,4 |
8,1 |
43,5 |
21,0 |
% HDP |
2,14 |
-1,50 |
0,20 |
3,31 |
2,52 |
0,11 |
0,66 |
3,27 |
1,55 |
Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 9,0 %. Na meziročním růstu příjmů se zejména podílel růst příjmů z přijatých sociálních příspěvků (+9,0 % na 205,3 mld. Kč), daní z důchodů (+9,3 % na 102,3 mld. Kč), kapitálových transferů (+69,3 % na 11,4 mld. Kč), běžných transferů (+9,4 % na 11,6 mld. Kč) a vlastnických důchodů (+70,8 % na 5,5 mld. Kč). Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 12,1 %. K růstu výdajů nejvíce přispěl růst objemu investičních výdajů (+38,6 % na 60,0 mld. Kč), náhrad zaměstnancům (+13,6 % na 128,1 mld. Kč) a mezispotřeby (+12,6 % na 77,2 mld. Kč).
Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 35,11 na 33,90 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 1,92 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 37,2 mld. na 1 776,5 mld. a jeho příspěvek činil +0,71 p. b. Mezičtvrtletně došlo k poklesu míry zadlužení o 1,37 p. b. Vývoj nominální výše dluhu přispěl k poklesu o 0,98 p. b., zatímco vliv rostoucího HDP byl 0,39 p. b.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst způsoben přijatými půjčkami (+29,8 %) i emitovanými dluhovými cennými papíry (+0,2 %), které zůstávají hlavním instrumentem s podílem 89,5 % na celkovém dluhu. Mezičtvrtletní pokles byl zaznamenán u všech komponent dluhu, přičemž pokles u emitovaných cenných papírů činil 2,6 % a 1,5 % v případě přijatých půjček.
Dluh sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2016 – 3. čtvrtletí 2018
Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiku nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)
Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274054232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz
Termín zveřejnění další RI: 03. 04. 2019
- rok 2018 | 3. čtvrtletí 2018 | 2. čtvrtletí 2018 | 1. čtvrtletí 2018
- rok 2017 | 4. čtvrtletí 2017 | 3. čtvrtletí 2017 | 2. čtvrtletí 2017 | 1. čtvrtletí 2017
- rok 2016 | 4. čtvrtletí 2016 | 3. čtvrtletí 2016 | 2. čtvrtletí 2016 | 1. čtvrtletí 2016
- rok 2015 | 4. čtvrtletí 2015 | 3. čtvrtletí 2015 | 2. čtvrtletí 2015 | 1. čtvrtletí 2015
Zveřejněno dne: 14.01.2019
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
14. 01. 2019
Přebytek hospodaření i míra zadlužení poklesly
Deficit a dluh vládních institucí – 3. čtvrtletí 2018
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo ve třetím čtvrtletí 2018 přebytku 21,0 mld. Kč, což představuje 1,55 % HDP. Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 40,9 % HDP, zatímco výdaje 39,3 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí klesla meziročně o 1,21 p. b. na 33,90 % HDP.
Ve třetím čtvrtletí 2018 došlo meziročně ke snížení salda hospodaření vládních institucí o 11,6 mld. Kč., k čemuž přispěly zejména místní vládní instituce. Saldo hospodaření místních vládních institucí meziročně pokleslo o 11,2 mld. Kč na -5,6 mld. Kč, na čemž se podílel nárůst běžných i investičních výdajů. Saldo hospodaření ústředních vládních institucí (pokles o 0,6 mld. Kč na 20,0 mld. Kč) i fondů sociálního zabezpečení (růst o 0,2 mld. Kč na 6,6 mld. Kč) zůstalo stabilní.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2016 – 3. čtvrtletí 2018
Období |
3.Q 2016 |
4.Q 2016 |
1.Q 2017 |
2.Q 2017 |
3.Q 2017 |
4.Q 2017 |
1.Q 2018 |
2.Q 2018 |
3.Q 2018 |
mld. Kč |
25,9 |
-18,6 |
2,4 |
41,9 |
32,5 |
1,4 |
8,1 |
43,5 |
21,0 |
% HDP |
2,14 |
-1,50 |
0,20 |
3,31 |
2,52 |
0,11 |
0,66 |
3,27 |
1,55 |
Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 9,0 %. Na meziročním růstu příjmů se zejména podílel růst příjmů z přijatých sociálních příspěvků (+9,0 % na 205,3 mld. Kč), daní z důchodů (+9,3 % na 102,3 mld. Kč), kapitálových transferů (+69,3 % na 11,4 mld. Kč), běžných transferů (+9,4 % na 11,6 mld. Kč) a vlastnických důchodů (+70,8 % na 5,5 mld. Kč). Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 12,1 %. K růstu výdajů nejvíce přispěl růst objemu investičních výdajů (+38,6 % na 60,0 mld. Kč), náhrad zaměstnancům (+13,6 % na 128,1 mld. Kč) a mezispotřeby (+12,6 % na 77,2 mld. Kč).
Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 35,11 na 33,90 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 1,92 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 37,2 mld. na 1 776,5 mld. a jeho příspěvek činil +0,71 p. b. Mezičtvrtletně došlo k poklesu míry zadlužení o 1,37 p. b. Vývoj nominální výše dluhu přispěl k poklesu o 0,98 p. b., zatímco vliv rostoucího HDP byl 0,39 p. b.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst způsoben přijatými půjčkami (+29,8 %) i emitovanými dluhovými cennými papíry (+0,2 %), které zůstávají hlavním instrumentem s podílem 89,5 % na celkovém dluhu. Mezičtvrtletní pokles byl zaznamenán u všech komponent dluhu, přičemž pokles u emitovaných cenných papírů činil 2,6 % a 1,5 % v případě přijatých půjček.
Dluh sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2016 – 3. čtvrtletí 2018
Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiku nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: |
Ing. Petr Musil, Ph.D., ředitel odboru vládních a finančních účtů, tel.: 274052308, e-mail: petr.musil@czso.cz |
Kontaktní osoba: |
Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274054232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz |
Termín zveřejnění další RI: |
03. 04. 2019 |
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz