Euro jako ochrana proti našim vlastním selháním?
V těchto dnech slaví eurozóna své dvacáté narozeniny. Ve světle věšteb některých slovutných ekonomů, že euro za pár let zkolabuje, a ve světle proběhlé finanční a pak dluhové krize jde o úctyhodný výkon. Můžeme z toho však vyvodit závěr, že b y členství v eurozóně mělo lákat i Českou republiku?
Projděme si hlavní argumenty pro a proti vstupu Česka do eurozóny. Každého asi nejdřív napadnou argument y mikroekonomické, ty však velkou sílu nemají. Tak například argument směnárenský: s eurem bychom nemuseli měnit bankovky třeba před odjezdem na lyžařský víkend v Rakousku. Ovšem s postupujícím přechodem na bezhotovostní platby kartou význam tohoto argumentu klesá.
Dále se uvádí argument, že s eurem b y se nám lépe srovnávaly ceny zboží v různých zemích. Ani tento argument není nijak silný, protože vzhledem k jazykovým, kulturním, daňovým a právním odlišnostem – třeba co se týče případných reklamací – kupujeme v eurozóně jakékoli dražší zboží nebo službu, které lze koupit i u nás, stále ještě spíš jen výjimečně.
Mnohé české firmy mají příjmy neb o náklady v eurech, takže přechod na euro b y jim usnadnil účetnictví a zbavil by je rizika nečekaných změn kurzu. Přesto však český firemní sektor má podle opakovaně prováděných průzkumů o euro jen vlažný zájem, mimo jiné zřejmě i kvůli velkým nákladům na samotný přechod.
Oproti tomu zřetelně pro euro vyznívá argument „stolový“: vstupem do eurozóny získáme místo u pomyslného „eurostolu“, kde se tvoří a budou tvořit mnohá významná rozhodnutí. Brexit, pokud k němu tedy vůbec dojde, výrazně oslabí skupinu těch členů Evropské unie, kteří u tohoto stolu nesedí. Je pak otázka, jestli chceme zůstávat v této skupině, která bude vystavena potenciálně nevybíravému zacházení dohodnutému u eurostolu.
A můžeme přidat jeden doposud zcela nediskutovaný argument: je možné, že díky užším vztahům v oblasti finanční jsou mezi členy eurozóny silnější také vazby bezpečnostní a vojenské, byť jen neformálně a nevyřčeně ? Není riziko napadení jiným státem nižší v případě člena eurozóny než v případě člena EU bez eura? Starou moudrost, že ti, kdo spolu obchodují, proti sobě neválčí, nebo si dokonce ve válce pomáhají, bychom zde rozšířili na ty, kdo spolu sdílejí měnu a bankovní dohled.
Nakonec jsem si nechal tři typy argumentů, které jsou z mého pohledu nejzajímavější, protože jejich síla závisí hodně na nás samotných. Zaprvé jsou tu argument y makroekonomické. Vstupem do eurozóny přijmeme měnovou politiku tvořenou pro celou eurozónu. Nevýhodou je, že měnová politika ECB nikdy nebude sedět domácí ekonomice tak dobře jako měnová politika ČNB – tedy pokud ji ČNB bude vykonávat kvalitně. Vstup do eurozóny tedy dává makroekonomický smysl jen v případě, že výkon ČNB na poli měnové politiky bude podle našeho očekávání mizerný.
Pro úplnost zmiňme, že v posledních letech zřetelně narostl podíl úvěrů, které si české firmy nabraly v eurech. Tato rostoucí „euroizace“ českého hospodářství oslabuje měnovou politiku ČNB a svědčí ve prospěch převzetí eura. Až ECB začne – možná už letos – zvyšovat úrokové sazby, zmíněná euroizace ale může zase zařadit zpátečku.
Zadruhé je tu argument dohledový. Vstup do eurozóny bude znamenat, že ČNB předá do rukou ECB také své pravomoci v dohledu nad zdravím všech velkých českých bank. I toto předání má smysl pouze v případě obav, že budoucí dohled ČNB nad českými bankami bude mizerný. Zatřetí je tu argument pojišťovací. Vstup do eurozóny je možný jen v případě, že se Česko zaváže v případě potíží některého státu eurozóny na jeho záchranu půjčit a v extrémním případě obětovat až několik stovek miliard korun v rámci mezivládní „europojišťovny“, oficiálně zvané Evropský stabilizační mechanismus. Z tohoto pohledu je vstup do eurozóny krokem tím racionálnějším, čím silnější máme podezření, že do zásadních finančních potíží se dostaneme a pomoc od jiných členů eurozóny budeme potřebovat spíš my než naopak. Přijetí eura tak hodně stojí na této otázce: jsme schopni i nadále volit neb o jmenovat do klíčových pozic v naší veřejné sféře takové lidi, ab y česká měnová politika, finanční dohled a veřejné finance fungovaly aspoň tak dobře jako v posledních dvou dekádách? Pokud si odpovíme ano, pak s eurem podle mého názoru spěchat nemusíme. Pokud se bojíme, že uplynulé ob dob í bylo spíše výjimkou a že nás ze strany českých vlád a ČNB čekají do budoucna spíše národohospodářské chyb y a selhání, pak bude lepší se uchýlit do ochranné náruče institucí eurozóny. A samozřejmě doufat, že samotná eurozóna přežije déle než dalších dvacet let.
Michal Skořepa, analytik
Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.
Více informací na: www.csas.cz
Poslední zprávy z rubriky Měny-forex:
Přečtěte si také:
Benzín a nafta 27.03.2024
Natural 95 38.64 Kč | Nafta 38.53 Kč |
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
5 klíčových dovedností, které získáte na rekvalifikačních kurzech, a které ocení každý zaměstnavatel
Iva Grácová, Bezvafinance
Bankovní turista, nebo věrný klient: Kdo vyhrává ve hře o finanční výhody?
Petr Holub, MojeNebankovka
Tomáš Rosenkranc, Ušetřeno.cz
Snižování úrokové sazby přináší výhodnější podmínky pro refinancování hypotéky
Marek Pokorný, Portu
Japonská centrální banka po 17 letech zvýšila sazby. Co to znamená?
Jan Béreš, Kalkulátor.cz
Jiří Sýkora, Swiss Life Select
Swiss Life Hypoindex březen 2024: Hypoteční sazby stagnují. Další zlevnění hypoték přijde na jaře