Studie realizovaná letos v červenci agenturou Imas International
z pověření Erste Bank der österreichischen Sparkassen AG zjišťovala
postoje rakouské veřejnosti ke spoření. Osloveno bylo 900 osob ve věku
od 15 let formou telefonických interview. Aby bylo možné porovnávat i
regionálně, dotazování směřovalo vždy na 100 respondentů v každé
spolkové zemi. Pro celkové vyhodnocení za Rakousko byla přepočtena váha
každé země na reprezentativní úroveň.
Význam spoření si Rakušané uvědomují
Pro tři čtvrtiny dotázaných je spoření „velmi“ nebo „docela“
důležité, vyplývá to ze závěrů výzkumu. Tato hodnota prakticky kopíruje
loňskou hodnotu, zatímco v roce 2009 bylo dosaženo historického maxima
79 %. Naopak rok 2015 přinesl nejnižší přesvědčení o důležitosti spoření
(65 %).
Spoření na zabezpečení ve stáří, popřípadě na potřebnou péči, jako
jeden z cílů spoření opět oslabilo. Ještě v roce 2009 tento účel uvádělo
56 % respondentů, loni už 43 % a letos ještě méně: 41 % dotázaných.
Naopak v uplynulém desetiletém období výrazně posílily investice do
pořízení nových hodnot a věcí nebo na dovolené.
Jak se spoří
Podle studie si uloží průměrný Rakušan ročně 245 eur, což je o 58 %
více než v roce 2009 – tehdy to bylo jen 155 eur. Většina z nich využívá
některé spořicí produkty: vkladní knížku nebo spořicí účet s kartou (80
%), stejně jako stavební spoření (60 %). Všechny tyto formy jsou dnes
v kurzu víc než před 10 lety.
Nárůst zaznamenalo i životní pojištění s rezervotvornou složkou:
v roce 2009 mělo smlouvu 41 % dotázaných, a stejný podíl to byl i loni.
Letos držitelů smluv životního pojištění přibylo o 3 % na 44 %
z oslovených.
Dynamicky se rozvíjí i státem podporované penzijní zabezpečení, jak
ukázala studie. Podíl střadatelů v této formě vzrostl z 19 % (2009) na
20 % v loňském a na 23 % v letošním roce.
Kondice ekonomiky pomáhá
Solidní růst a klesající nezaměstnanost, a rovněž rostoucí mzdy o
více než 2 % by měly podle Erste Bank vést k tomu, že bude dodržen
inflační rámec definovaný ze strany Evropské centrální banky. A to je i
předpoklad růstu úroků.
Nicméně Gudrun Egger, analytička Erste Bank předpokládá, že úroková
sazba 2 až 3 procenta u krátkodobých vkladů není pro soukromé domácnosti
v nadcházejících třech letech reálná. A to znamená, že úroveň
krátkodobých úroků zůstane v Rakousku ještě delší čas pod úrovní
inflace.
Finanční gramotnost pokulhává
Více než jedna třetina Rakušanů (36 %) si myslí, že disponují dobrými
znalostmi o finančních a ekonomických tématech. Muži jsou ve svém
sebevědomí silnější (46 %) než ženské protějšky (27 %).
Nicméně podle studie neví 91 % dotázaných, co to je dluhopis. Pro 70 %
není zřejmé, co to jsou investiční fondy, a 62 % oslovených se nevyzná
v pojmech spojených s akcií. A dokonce 48 % respondentů má těžkosti
s pojmem úroky, 35 % s inflací.
Více než polovina účastníků studie (54 %) si myslí, že porozumět
akciím, investičním fondům, dluhopisům a jiným cenným papírům je
obtížné, a 41 % je toho mínění, že to jsou záležitosti jen pro ty, kteří
jdou rádi do rizika. A to i v situaci, kdy 59 % dotázaných odpovědělo,
že cenné papíry nabývají stále více na významu a jsou dobrou
alternativou vkladní knížky.
Podle Thomase Schauflera, člena představenstva Erste Bank
zodpovědného za retail, je nedostatečná finanční gramotnost jedním
z hlavních problémů, proč cenné papíry jsou stále pro Rakušany vzdáleným
vesmírem.