Víkendář: Čínský marxismus by měl „zářit paprsky pravdy“ ještě více než doposud

Čínský prezident Si Ťin-pching čelí podle New York Times „prohlubujícím se tenzím v zahraničí a rostoucím obavám na domácí půdě“. Když tak před několika dny hovořil při příležitosti čtyřicátého výročí počátku reforem v zemi, nejeden investor a analytik doufal ve zmínku další liberalizace a uvolnění tenzí mezi Pekingem a Washingtonem. Dostavilo se ale zklamání, na které asijské trhy reagovaly okamžitým poklesem. Prezident totiž namísto liberalizace hovořil o nutnosti udržení moci komunistické strany a její kontroly nad ekonomikou a společností.

Podle NYT prezident neposkytl žádné konkrétnější vodítko ohledně řešení současných ekonomických problémů, namísto toho jen vágně zmínil „hospodářské a diplomatické výzvy“. A hlavně zdůrazňoval, že stranická dominance je nutnou podmínkou pro pokračování transformace v následujících desetiletích. Podle jeho názoru prvních 40 let změn ukazuje, že strana si musí udržet kontrolu „nad všemi úkoly“, protože úspěchů bylo dosaženo „přesně díky centralizovanému a jednotnému vedení“.

NYT tvrdí, že Si Ťin-pching vládne se stejnou mocí jako předchozí straničtí vůdci, ale posilování stranické kontroly nad společností může ukazovat, že „na nejvyšších úrovních se objevuje nejistota“. Peking také čelí tlaku Spojených států, který se například projevil zatčením vysoké manažerky společnosti Huawei. Prezident tak ve svém projevu zmínil, že Čína „nikdy nedosáhne rozvoje tím, že bude obětovat zájmy jiných zemí“, ale zároveň „neupustí od svých legitimních zájmů a práv“. K tomu přidal proslov o větší otevřenosti a asertivitě, o silných státních společnostech a zároveň o prosperujícím soukromém sektoru.

Yuen Yuen Ang z University of Michigan tvrdí, že čínská vláda má nyní mnoho priorit, řada jejích cílů je ale ve vzájemném rozporu. A „pokud je prioritou vše, není jí nic“. Čínský prezident před riziky a výzvami ve svém projevu varoval, ale zároveň požadoval oživení marxisticko-leninské doktríny. To by mělo proběhnout způsobem, který by ji učinil atraktivní pro mladší generaci, aby „dnešní čínský marxismus zářil paprsky pravdy“. „Uvidí se, zda tento projev uklidní čínské firmy, jejichž vedení si stěžuje na velkou daňovou zátěž, intervence ze strany vládních úředníků či banky, které raději půjčují velkým státním korporacím, aby si zajistily vliv „stranických špiček“, píše NYT.

Ding Xueliang z University of Science and Technology v Hong Kongu velkým optimistou není. Zaměřuje se na analýzu čínských ekonomických reforem a tvrdí, že vysoko postavení úředníci a politici „nemají jasnou představu o dalším směru“. Soudí tak na základě toho, že „ani jediný člověk, se kterým v Číně za poslední rok hovořil, neměl jasnou představu o další fázi“. K tomu podle NYT vláda blokuje zveřejňování některých ekonomických dat poté, co hospodářství začalo zpomalovat. Čínský prezident ale ve svém projevu hlavně zdůrazňoval, že jeho země nyní v podstatě nezná hlad a pryč jsou doby, kdy bylo jídlo a oblečení na příděl. Následně sliboval větší otevření trhů, ale podle některých názorů jsou podobná prohlášení v rozporu se snahou vlády o udržení stability.

Zdroj: New York Times