Víkendář: Německo a Francie ztrácí vliv, dopředu se dere Hanzovní liga

Spojenectví Německa a Francie bývalo považováno za motor Evropské unie. Německý der Spiegel ovšem tvrdí, že tento motor se začíná zadrhávat a snad nejvíce je to patrné na snaze o reformu měnové unie. Francouzský prezident Emmanuel Macron není schopen prosadit své návrhy na vytvoření společného rozpočtu eurozóny, který měl mít k dispozici podle jeho původních předpokladů stovky miliard eur. Nakonec ale skončil jen jako malá část návrhu budoucího rozpočtu EU. A tato jeho prohra je podle Spiegelu zejména odrazem změn v mocenských centrech Unie.

„Když se dříve Paříž a Berlín na něčem dohodly, ostatní země EU se k nim přidaly. Dnes se ale řada z nich sama chápe iniciativy v případě, že se naskytne příležitost. A tak tomu je i nyní, když Macron bojuje na domácí půdě o své politické přežití a Německo bylo po posledních volbách v říjnu 2017 povětšinou zaměstnáno vlastními problémy. Otevřely se tak dveře příležitosti pro Mattea Salviniho, který stojí v čele italské pravicové Ligy, ve vládě působí jako ministr vnitra a proti Bruselu podniká jeden útok za druhým,“ píše Spiegel. A dodává:

Nizozemí se zase spojilo s dalšími sedmi zeměmi EU, z nichž pět jsou členské země eurozóny, a vytvořilo alianci známou jako Hanzovní liga. Ministři financí těchto zemí se pravidelně scházejí a jejich návrhy jdou většinou proti těm francouzským. Nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra k tomu říká, že dříve bylo pohodlné spolupracovat s Francií a Německem. Nicméně nyní, když z Unie odcházejí Britové, chtějí být Nizozemci „provokativnější“, protože se již nemohou spoléhat na „velkého ostrovního bratra“.

Podle Spiegelu se řada menších zemí Unie domnívá, že Německo se příliš navázalo na Francii a tento „tandem“ již nefunguje tak jako v minulosti. Kdysi byli Němci hlasem zemí ze severu, zatímco Francouzi těch z jihu. Dnes jsou ale tyto dvě země osamoceny a začíná jim být jasné, že už nestačí, aby se bavily jen mezi sebou. Minulý týden změnu na vlastní kůži pocítil francouzský ministr financí Bruno Le Maire, když se domníval, že o společném unijním rozpočtu stačí jednat s Německem, ale namísto toho se proti němu neustále stavěl jeho nizozemský protějšek. Ten pro Der Spiegel uvedl, že jeho země „je pro Evropu, euro a spolupráci, ale někdy se dost obává, že EU jde příliš daleko“. Příkladem má být právě společný rozpočet, který podle něj není třeba.

Francouzi vidí věci jinak a jejich ministr financí nedávno prohlásil, že „Hanzovní liga podkopává reformy eurozóny a oslabuje EU“. Jeho pohled je podle Spiegelu zčásti pochopitelný, protože je zřejmé, že eurozóna má reformu skutečně zapotřebí. Plyne to i z rozhovorů se zástupci MMF, kteří tvrdí, že měnová unie mimo jiné potřebuje „dostatečnou fiskální kapacitu“ a společný systém pojištění vkladů. Německo-francouzský návrh na společný rozpočet jde podle MMF dobrým směrem, ale navrhovaný rozpočet považuje za příliš malý. MMF také EU doporučuje, aby přísně vyžadovala plnění fiskálních pravidel. Hoekstra ovšem tvrdí, že v první řadě musí každý z členských států zajistit, aby on sám měl dost zdrojů pro případ krize.

Zdroj: Der Spiegel