Země EU chtějí dohodu o dlouhodobém rozpočtu EU na podzim 2019

Členské země EU by podobu příštího dlouhodobého rozpočtu bloku chtěly dojednat na podzim příštího roku. V Bruselu se na tom včera shodli jejich prezidenti a premiéři. Diskuse o finančním rámci, v němž se budou pohybovat unijní výdaje v letech 2021 až 2027, byla prvním bodem summitu Evropské unie, který se v Bruselu konal včera a dnes.

Šéfové států a vlád unie tak dnes odmítli ambicióznější představu Evropské komise (EK), která předpokládala dohodu na rozpočtu ještě před volbami do Evropského parlamentu (EP) v květnu 2019.

Dnešní debata mezi premiéry a prezidenty o příštím víceletém finančním rámci byla, jak už v minulých dnech připomínali diplomaté, prvním jednáním, kdy se vrcholní představitelé členských zemí unie bavili o obsahu návrhu Evropské komise.

Komise v květnu představila dlouhodobý rozpočet se závazky ve výši 1,135 bilionu eur (29,3 bilionu Kč), což odpovídá 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) společenství. Rozpočet má být odpovědí na nové úkoly, ztrojnásobeny jsou například peníze na ochranu hranic, migraci a azylovou politiku.

Pro první víceletý finanční rámec po odchodu Británie z EU komise rovněž navrhuje omezit prostředky na společnou zemědělskou politiku asi o pět procent a zhruba o sedm procent na politiku soudržnosti. Jde o fondy, ze kterých čerpá Česká republika i další méně rozvinuté země, kterým se podobná redukce nelíbí.

Český premiér Andrej Babiš dnes před vrcholnou unijní schůzkou upozornil, že Česko chce mít zásadní vliv na to, kam budou evropské peníze v zemi směřovat. "Náš cíl je prosazovat peníze na investice. Víme nejlépe, jaké peníze potřebujeme," řekl novinářům. Po jednání pak upozornil na to, že státy zatím mají k návrhu rozpočtu výrazně odlišné postoje. "Názory jsou rozdělené na země, které jsou čistými plátci... a nechtějí platit více, ale drtivá většina zemí ten rozpočet kritizuje, včetně nás," uvedl Babiš.

Podle českého premiéra jde Česku zejména o to, aby se výrazněji nesnižovaly prostředky na kohezní fondy a zemědělskou politiku. "My nechápeme, proč hlavní položky jako koheze a zemědělství klesají, i když o to mají v drtivé většině země zájem a Česká republika taky," uvedl Babiš.

Babišovi kromě jiného vadí i vysoký růst nákladů evropských struktur, přivítal ale nový program na vědu a výzkum. V jeho rámci Česko usiluje o to, aby mohlo být sídlem výzkumného centra pro umělou inteligenci. I o něm dnes Babiš jednal s místopředsedou Evropské komise pro jednotný digitální trh Andrusem Ansipem.

Babišův slovenský kolega Peter Pellegrini předpokládá, že nyní začínající jednání bude podstatně komplikovanější, než když se vyjednával nynější dlouhodobý rozpočtový rámec. "Návrh, jak je postavený dnes, znamená dost výrazné snížení prostředků pro Slovenskou republiku, které přesahuje více než 20 procent, a to si myslím, že na zemi, kde ještě jsou regionální rozdíly a nepřibližuje se 100 procentům průměru kvality života EU jako takové není logické," upozornil Pellegrini. Škrtání zemím, které se v EU potřebují posunout výš podle něj nemá ekonomickou ani politickou logiku.

Pellegrini také připomněl, že komise plánuje spojit čerpání z fondů s kvalitou právního státu. Podle něj by v takovém případě mělo být čerpání z rozpočtu podmíněno i plněním fiskálních pravidel unie. "S čímž by mohly mít i jiné vyspělejší, starší a větší ekonomiky vážný problém," dodal slovenský premiér.