Víkendář: Jak bojovat s agresivitou čínského státního kapitalismu

Tento měsíc předložily Spojené státy, EU a Japonsko ve Světové obchodní organizaci několik návrhů, které by měly pomoci boji s mohutnými dotacemi, které Čína poskytuje svým státem vlastněným společnostem. Vedle toho se snaží řešit čínský tlak, který je vyvíjen na firmy ze Západu, aby do země přinášely své technologie. Jak se můžeme dočíst na stránkách Harvard Business Review, „můžeme doufat, že hrozby eskalace obchodní války ze strany Spojených států donutí Čínu, aby s potřebnými reformami souhlasila“.

HBR poukazuje na čínský plán poskytnout dotace deseti klíčovým odvětvím ve výši 350 miliard dolarů. Patří mezi ně robotika, výroba elektromobilů či baterií, počítačů a mobilních telefonů. Světová obchodní organizace sice povoluje plošné dotace například ve formě daňových úlev spojených s investicemi do výzkumu a vývoje, ale zakazuje dotace cílené, protože ty narušují konkurenční boj. Teoreticky by každá země měla takový plán ihned oznámit, podle HBR je ale praxe značně rozdílná. Čína oznamuje jen malou část dotací, a to až několik let poté, co byly uděleny. Používá navíc kroky, které podobné informace skrývají za státní tajemství, takže je těžké se k nim vůbec dostat.

Spojené státy, EU a Japonsko tak mimo jiné navrhují, že pokud nějaká země neposkytne potřebné informace ohledně programu dotací, bude tento program automaticky považován za takový, který poškozuje konkurenci. Sankce by pak měly snižovat vliv dané země ve Světové obchodní organizaci a přístup k jejím informacím. Zmíněná trojka také požaduje, aby byl rozšířen seznam zakázaných dotací, a to například na záruky za úvěry či finanční podporu insolventním společnostem, které nemají jasný plán restrukturalizace. Stejně tak by mělo být zakázáno používat ceny materiálů a výrobků jako nástroj skryté dotace. Významným problémem jsou i dotace na rozšiřování výrobních kapacit, protože Čína je už nyní například největším výrobcem oceli na světě a její nadbytečné kapacity převyšují celkové výrobní kapacity v USA.

Státem vlastněné společnosti v Číně podle HBR často poskytují dotace dalším firmám podobně, jako je tyto společnosti získávají přímo od vlády. Spojené státy, EU a Japonsko tak požadují, aby se tyto dotace řídily stejnými pravidly jako dotace přímo od státu. EU navíc žádá, aby byla upřesněna definice toho, co je to „státní subjekt“, což by mělo usnadnit diskusi o tom, zda daný podnik neplní přímo funkci vlády. Američané zase tlačí na poskytování detailních informací ze strany čínských státních firem, včetně jejich vlastnické struktury, příjmů a samotných dotačních programů.

Po Číně se také žádá, aby omezila své požadavky, které klade na zahraniční společnosti ohledně spolupráce s domácími firmami, poskytování licencí, know-how a budování společných podniků. A v neposlední řadě i to, aby si Čína přestala vynucovat transfer mnohdy drahých digitálních technologií. Proč by ale měla Čína s podobnými reformami souhlasit? Jedním z důvodů je podle HBR fakt, že nemůže zůstat izolována od vyspělých průmyslových zemí právě proto, že stále závisí na jejich technologiích. A poškodit by mohla i svou pozici v mezinárodním obchodu, která je významná pro zvyšování její domácí prosperity. „Čínské dotace a její praktiky v oblasti přenosu technologií představují hrozbu pro mezinárodní obchod a musí skončit,“ uzavírá HBR.

Zdroj: HBR