ČNB popáté v tomto roce zvyšuje své úrokové sazby

Bankovní rada ČNB dnes rozhodla počtvrté v řadě a popáté v tomto roce zvýšit své úrokové sazby. Dvoutýdenní repo sazba byla navýšena na úroveň 1,75 %, lombardní na 2,75 % a diskontní sazba na 0,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady. Jeden člen rady hlasoval pro ponechání úrokových sazeb beze změny a jeden člen pro zvýšení o 50 b.b.

Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy na horizontu měnové politiky jako mírně proinflační a to hlavně z důvodu očekávaného vyššího růstu mezd. Dalším faktorem je slabší kurz koruny, který zvyšuje dovozní ceny importérů.

Nová prognóza centrální banky počítá s jen zanedbatelně nižším růstem ekonomiky v následujících letech. Míra inflace by měla vygradovat v první polovině příštího roku a přiblížit se ke třem procentům. Následně by měla postupně klesat ke dvouprocentnímu cíli centrální banky v důsledku prudkého posílení koruny. Ta by měla podle ČNB zůstat na slabších hodnotách až do konce tohoto roku kvůli přetrvávajícím negativním globálním faktorům (Itálie, Brexit, obchodní války) a začátkem roku by měla začít prudce posilovat z důvodu vysokého úrokového diferenciálu mezi tuzemskou ekonomikou a eurozónou. V souladu s tímto vývojem vidí centrální banka prostor pro další zvyšování úrokových sazeb v prvním čtvrtletí příštího roku.

Guvernér J. Rusnok na následné tiskové konferenci zmínil, že nevylučuje ani možnost prosincového zvýšení úrokových sazeb. Podle jeho slov však bude záležet na vývoji na finančních trzích resp. kurzu koruny. Z našeho pohledu je však tato možnost velmi málo pravděpodobná vzhledem k tomu, že je na konci roku koruna silně ovlivněna odvody příspěvků bank do rezolučního fondu a zároveň se pohybuje v prostředí nízké likvidity, která je pro závěr roku typická. Současně se bankovní rada poprvé sejde v novém složení a raději si tak dopřeje krátkou pauzu pro další zvýšení úrokových sazeb. Krom prvního čtvrtletí pak nová prognóza nepočítá s dalším zvyšováním až do roku 2020, kdy se vlivem snížení úrokového diferenciálu (růst sazeb ECB) mezi eurozónou otevře prostor pro tento krok.

Podle našeho názoru je však nová prognóza ČNB příliš optimistická co se týká růstu tuzemské ekonomiky a posilování koruny. Shodně s centrální bankou očekáváme, že postupně odezní negativní globální faktory, které pomůžou koruně v prvním čtvrtletí příštího roku posílit k úrovni EUR/CZK 25,0, nicméně ohledně dlouhodobějšího posílení pod tuto hranici jsme skeptičtí z důvodů obratu měnové politiky ECB, slábnoucí zahraniční poptávky a pokračujícího zpomalování tuzemské ekonomiky. Koruna by se tak v závěru příštího roku měla vrátit zpět ke slabším hodnotám. V souladu s tímto vývojem očekáváme, že bankovní rada bude mít v příštím roce příležitost zvýšit sazby minimálně ještě dvakrát v závislosti na vývoji koruny. V případě, že negativní nálada na trhu zůstane déle a koruna bude i nadále slabá, bankovní rada bude moci zvýšit úrokové sazby vícekrát.

"Zvyšování úrokových sazeb není zdaleka u konce. Cyklus zvyšování sazeb ale nebude trvat dlouho a v příštím roce vyvrcholí. Ekonomika už bude výrazně zpomalovat a s ní vyprchá i potřeba zvyšovat sazby. Jen výrazně slabší kurz české koruny by mohl vytáhnout sazby výš a protáhnout cyklus i do roku 2020," říká Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Guvernér J. Rusnok na tiskové konferenci také zmínil, že neočekává výraznou názorovou změnu nové bankovní rady, která zasedne už v prosinci. Zároveň znovu zopakoval, že se všichni členové dnešního jednání shodují na potřebě další normalizace měnové politiky, jen se názorové liší v její razanci.
Koruna reagovala na dnešní události posílením na současné hodnoty EUR/CZK 25,84. Nicméně zbytek regionu zaznamenal vyšší zisky z důvodů silnějšího eura. Celkově tak lze říci, že trh přijal novou prognózu centrální banky negativně.

Autor: František Táborský, analytik
Editor: Eliška Jelínková, analytička
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.