V Česku nadále nejsou lidi

Podle včera vydaných údajů ČSÚ klesla česká obecná míra nezaměstnanosti v září na 2,2 % (ze srpnových 2,5 %). Jedná se o další historický rekord od počátku měření v roce 1993. Český trh práce je tedy zase ještě o trochu vyluxovanější, než byl doposud.

Pokles z úrovně v předchozím měsíci o 0,3 procentního bodu je nezvykle výrazný a byl dán prudkým poklesem míry nezaměstnanosti žen. ČSÚ v doprovodném komentáři nadhazuje jako možnost, že během letních prázdnin se „ekonomicky aktivní ženy musely nějak vypořádat se zajištěním péče o školní děti“.

Ponechme stranou, že na dnešní genderově trochu napjatou dobu jde o komentář poměrně odvážný, a spíše si všimněme, že popsaný prázdninový efekt je evidentně sezónní (tj. měl by nastávat každoročně) a v sezónně očištěných číslech, o kterých je zde celou dobu řeč, by se tudíž projevovat neměl. Ledaže o letošních letních prázdninách propukly v českých maminkách pečovatelské pudy z nějakých důvodů mimořádně intenzivně, tj. nad rámec obvyklé sezónnosti.

ČSÚ jako vždy vydal zároveň i údaje o zaměstnanosti. Jak je zřejmé z následujícího grafu, tato veličina roste meziročně čím dál pomaleji. Jedná se tak o část vysvětlení, proč se zpomaluje růst české ekonomiky.

Obecně vzato může být toto zpomalování růstu zaměstnanosti dáno nabídkově (ztenčuje se zásobárna práceschopných lidí) nebo poptávkově (firmy přestávají mít potřebu zaměstnávat další lidi - kvůli slábnutí odbytu nebo díky postupující automatizaci produkce). Pravdou může být paralelně vše uvedené, nicméně pokračující razantní růst mezd naznačuje, že hlavním problémem je zatím i nadále spíše nedostatek práceschopných lidí. Zřejmě už ubývají i lidé na okraji trhu práce (studenti, důchodci, matky na mateřské dovolené atd.).

 
Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet

Včera vydal čísla o nezaměstnanosti v září i Eurostat, a to pro EU28 (6,7 %) a pro eurozónu (8,1 %). V obou případech jde o stejné číslo jako v srpnu a jako v tržním očekávání. Na rozdíl od výše uvedených českých čísel tedy žádný mimořádný efekt konce prázdnin v těchto dvou ekonomických oblastech po sezónním očištění nenastal. V celé EU28 má míru nezaměstnanosti nadále zdaleka
nejnižší Česko:

 
Zdroj: Eurostat

Eurostat vydal také další zajímavé číslo: předběžný odhad inflace, a to říjnové. Pro eurozónu tento odhad činí 2,2 %. Ani toto číslo nebylo z pohledu tržního očekávání žádným překvapením. Jak ukazuje následující graf, inflace byla tažena především cenami energií. Pro ECB tedy nejde o tak silný signál vysoké inflace (její cíl je inflace těsně pod 2 %), jak by se mohlo zdát.

Jádrová inflace (tj. ta bez cen energií a potravin) se zvýšila o 0,2pb na 1,3 procenta. Ani to ale nejspíš nijak zvlášť nezmění plány ECB zvýšit sazby poprvé až někdy koncem léta 2019.

 
Zdroj: Eurostat

Michal Skořepa, makroekonomický analytik České spořitelny