Mileniálové jako zaměstnanci aneb Jak efektivně zvládat „nejistou generaci“

Kolem roku 2020 bude zhruba polovina pracující populace lidé z generace mileniálů. Od svých předchůdců se mileniálové notně liší a i ve svém zaměstnání vyžadují jiný přístup a vyznávají jiné hodnoty. Obzvláště důležitá je pro ně pravidelná a častá zpětná vazba, hodnocení svého výkonu jednou za rok jim nepostačuje. Téměř 9 z 10 mladých lidí se pak již při hledání zaměstnání zaměřuje na to, jaké možnosti profesního i osobního rozvoje jim zaměstnavatel poskytne. Mileniálové rovněž například preferují společensky odpovědné firmy, týmovou práci, otevřený přístup, ale třeba i dobrou organizovanost a strukturu.

Český pracovní trh se v současné době potýká s rekordní zaměstnaností, firmy vezoucí se na vlně ekonomického růstu jen s obtížemi obsazují pracovní pozice a čím dál více zaměstnavatelů tak cílí i na předtím opomíjené skupiny uchazečů o práci, tedy lidi nad 50, nebo dokonce i 60 let. Tento trend přesto nemění nic na faktu, že za pár let bude téměř polovina světové pracující populace tvořena lidmi z generace takzvaných mileniálů. Ti však na rozdíl od předchozí generace označované jako „baby boomers“ mají obvykle jiné požadavky a potřeby týkající se jejich pracovního života. „Zaměstnavatelé, kteří k mileniálům přistupují stejně jako ke starším generacím, se tudíž mohou dostat do nemalých problémů, počínaje nespokojeností a demotivací mladších pracovníků a konče jejich hromadnými odchody,“ varuje Jiří Jemelka, ředitel společnosti J.I.P. pro firmy, jež poskytuje revitalizace a interim management malým a středním podnikům. V čem je tato skupina zaměstnanců specifická a jak k mileniálům přistupovat, aby pracovali rádi a efektivně?

Klíčová je kvalitní a pravidelná zpětná vazba

Jedním z nejdůležitějších požadavků generace mileniálů je zpětná vazba k jejich pracovnímu výkonu. Klasické roční hodnocení však přitom rozhodně není tím, co by mladí lidé měli na mysli. Podle studie HR agentury TriNet 40 % pracovníků z řad mileniálů považuje tento typ zpětné vazby za příliš vágní, 62 % pak udává, že je roční hodnocení demotivuje. V případě ústního hodnocení ve formě pohovoru s vedoucím pracovníkem nebo manažerem se 59 % mileniálů domnívá, že hodnotitel není dobře připraven, a celých 28 % mladým lidí reagovalo na roční hodnocení tím, že změnili zaměstnání. Co tedy tito lidé požadují? „Mileniálové jsou často v různých psychologických studiích označování jako nejistá generace. V pracovní rovině se tato nejistota projevuje právě zvýšenými požadavky na zpětnou vazbu. Ta by pak měla ideálně probíhat kontinuálně, pravidelně a formou dialogu,“ komentuje Jiří Jemelka. Důležitost pravidelného a častějšího hodnocení potvrzuje i nedávná studie konzultační agentury Gallup, podle níž celá třetina mileniálů považuje kvalitní zpětnou vazbu za klíčový faktor svého profesního růstu.

Dopřejte jim rozvoj

Pro mladé zaměstnance se též v posledních letech stává jedním z nejdůležitějších pracovních benefitů možnost rozvoje svých dovedností a další vzdělávání. Dle již zmíněné konzultační agentury Gallup se například 87 % mileniálů při hledání práce zajímá o to, jaké jim daná firma poskytne možnosti profesního rozvoje. „Firmy tak mohou mladé zaměstnance uspokojit například různými nabídkami kurzů, pořádáním workshopů a interních konferencí se známými odborníky, ale také třeba tím, že budou podporovat firemní kulturu podněcující samostudium,“ říká Jiří Jemelka. Firemní kultura je poté dalším faktorem, který je pro generaci mileniálů důležitý. V letošní Millenial Survey společnosti Deloitte se kupříkladu objevil i seznam priorit mladých zaměstnanců, v němž se firemní kultura umístila hned na druhém místě za výší mzdy. Třetí příčku pak obsadila flexibilita. Mileniálové pozitivně vnímají například takovou firemní kulturu, která staví na týmovém duchu a týmové práci, přátelské atmosféře na pracovišti, překonávání výzev a rovněž na společenské odpovědnosti.

Nastavte pravidla, ale buďte otevření

Pro někoho může být překvapivá informace, že mladí lidé z generace mileniálů též upřednostňují na svém pracovišti pevnou strukturu a hledají vedení ve formě mentorů a lídrů. Co ona pevná struktura znamená v praxi? Například pevně stanovené deadliny pro plnění úkolů, jasně vymezené cíle, jejichž plnění je následně vyhodnocováno, či plánované aktivity i schůzky s dopředu danou agendou. V otázce vedení je poté třeba mít na paměti, že si jej mileniálové rozhodně nepředstavují jako diktát autorit. Od svých lídrů se mladí lidé chtějí učit, chtějí v nich pozitivní vzory, které je dokážou motivovat. Zároveň ale požadují otevřený a férový přístup, který jim poskytuje možnosti k rovnocennému dialogu a k uplatnění svých nápadů.