Čínská ekonomika po zavedení cel zpomalila víc, než se čekalo (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešní kalendář makroekonomických dat je téměř prázdný. Pozornost si tak získají hlavně prezentace představitelů Fedu. V Evropě budou trhy sledovat situaci okolo italského rozpočtu, která zvyšuje rozdíl mezi výnosy italských a německých dluhopisů do nových výšin. Ráno zveřejněná data ukazují, že se zavedení cel dotklo čínské ekonomiky více, než se čekalo.

Situace okolo italského rozpočtu eskaluje

Dnešní makroekonomický kalendář je na obou stranách Atlantiku prost zajímavých dat. Ve Spojených státech budou zveřejněny statistiky z realitního trhu, kde v září došlo k meziměsíčnímu poklesu prodejů stávajících nemovitostí. Kurz eura proti dolaru však pravděpodobně tato statistika neovlivní, mnohem větší váhu budou mít projevy představitelů Fedu. Dnes promluví R. S. Kaplan i R. Bostic.

Trh bude také sledovat vývoj okolo italského rozpočtu. Včera se rozdíl mezi 10letými výnosy italských a německých vládních dluhopisů zvýšil na své pěti a půlleté maximum. Důvodem je stále nevyřešená situace kolem zvýšených italských vládních výdajů. Zatímco italský premiér označil plánovaný deficit za přiměřený a velice dobře promyšlený, Evropská komise žádá vysvětlení zvýšených expansivních výdajů, jejichž rozdíl oproti doporučení je bezprecedentně vysoký. Může se také stát, že italská vláda bude požádána o revizi svého rozpočtu, což by bylo poprvé, kdy se něco podobného v historii EU stalo.

Summit EU žádnou dohodu o brexitu nepřinesl

Čínská ekonomika ve třetím čtvrtletí zpomalila více, než trh očekával. Důvodem je především slabší průmyslová výroba, jejíž dynamika byla nejnižší od konce roku 2015, a to především u mezinárodních společností. První signály dopadu obchodních cel jsou tedy tady. Na druhou stranu investice vzrostly více, než se očekávalo a i domácí spotřeba zůstává na slušné úrovni.

Summit Evropské unie, na kterém byla nejsledovanějším tématem dohoda o brexitu, žádné pozitivní zprávy nepřinesl. Jednání se odkládá na prosincové setkání, kde by k  dohodě dojít mohlo. Zatím nejzajímavější zprávou ze současného setkání je možnost prodloužení přechodného období. Slovy premiérky Mayové by se jednalo jen o několik měsíců navíc. O možných scénářích vystoupení Velké Británie z EU jsme psali zde: http://bit.ly/2C520lo.

Propad v prodeji aut stáhne polské maloobchodní tržby dolů

Polskou a maďarskou měnu dnes mohou ovlivnit domácí makroekonomické statistiky. V Maďarsku to budou průměrné hrubé mzdy, jejichž meziroční růst za srpen zůstane nad 12 %.

U českých severních sousedů budou zveřejněna data maloobchodu za září. Za meziměsíčním propadem maloobchodních tržeb stojí podle ekonomů SG slabší prodeje aut, které naznačují výrazně nižší registrace i kalendářní efekty.

Regionální měny opět v oslabení

Absence důležitých makroekonomických dat a událostí na regionálních i světových trzích stojí za včerejším malým zájmem o místní měny. I přes krátkodobé dopolední posílení skončila koruna na 25,88 CZK/EUR, tedy o 6 haléřů slabší, než ráno začala. Koruně tento týden nepomohl ani rozhovor se členem bankovní rady Oldřichem Dědkem, který zdůraznil, že ČNB by s normalizací měnové politiky neměla tak spěchat. ČNB by měla vzít v potaz globální rizika, která nemá plně zohledněna ve své prognóze. Dědek byl ale jediným členem rady, který na posledním zasedání v září nehlasoval pro zvyšování sazeb. Je ale velice pravděpodobné, a počítá s tím i trh, že další zvýšení úrokových sazeb se uskuteční už na dalším zasedání v listopadu.

Také ostatní měny v regionu včera mírně oslabovaly. Maďarský forint skončil den slabší o 0,4 % na 323,5 HUF/EUR, polský zlotý ztratil 0,3 % a uzavřel na 4,305 PLN/EUR.