Rozbřesk: Horko kolem brexitu a Fed tlačí vzhůru úroky i dolar

Theresa Mayová včera na summitu EU připustila, že se nebrání natažení přechodného období z 21 na 33 měsíců. Důvod je jednoduchý. Zdá se, že na vyřešení nové obchodní dohody včetně palčivé otázky hranic mezi Severním Irskem a Irskem bude zapotřebí o poznání více času. Mayová věří, že pokud dostane více času, bude pak Británie schopná dojednat s EU tak “otevřenou” obchodní dohodu, že otázka irských hranic jednoduše zmizí ze stolu. Pokud by tomu tak bylo, byla by to pro libru dobrá zpráva. K takové dohodě je ovšem daleko.

A co hůře, daleko je (minimálně na britské půdě) i k dohodě na natažení přechodného období po březnu 2019. Pro Mayovou a hlavního evropského vyjednavače Barniera by sice taková rozvodová dohoda byla výhodná - řešení zásadních problémů by odsunula, natáhla přechodné období a zažehnala černý scénář brexitu bez jakékoliv dohody. Proti jsou ovšem konzervativní britští poslanci volající po co nejrychlejší nové obchodní dohodě umožňující Británii provozovat nezávislou obchodní politiku s třetími zeměmi. Natažení přechodného období by znamenalo, že by až do roku 2021 byla Británie součástí celní unie, jednotného vnitřního trhu a nic by se nezměnilo ani na současných platbách Británie do rozpočtu EU. Británie by musela jednoduše respektovat evropskou legislativu a platit do společného rozpočtu, ale už by neměla možnost evropskou legislativu ovlivňovat. Britští euroskeptici budou tedy natažení přechodného období chápat jako natažení ponižujícího “vazalského polo-setrvání” Británie v EU. A je otázka, zda taková rozvodová dohoda bude mít v Británii šanci na úspěch. I proto libra nemá zatím mnoho důvodů k velké euforii.

TRHY

CZK a dluhopisy
Česká koruna je v zajetí nervozity okolo brexitového summitu a italského rozpočtu, která brání v ziskům všem regionálním měnám včetně koruny. Česká měna se tak bez výraznějších impulsů obchoduje zpátky nad 25,80 EUR/CZK.

Zahraniční forex
Jestřábí Fed a odklad dohody o brexitu nehrají do karet eurodolaru. Zápis z posledního jednání FOMC včera nejenže potvrdil odhodlání dále postupně zvyšovat úrokové sazby, ale navíc v něm zazněly vyloženě jestřábí hlasy volající po tom dostat sazby do restriktivního teritoria. Výsledkem je opět růst dolarových úrokových sazeb a výprodej eurodolaru. Euru se navíc ani nemůže líbit (ne)dohoda o brexitu, která vyplynula ze včerejšího summitu EU. Ta tlačí britskou premiérku Mayovou, aby tzv. přechodné období (bez finální dohody) trvalo až do konce roku 2021.

Ropa
Vysoký nárůst zásob včera znamenal propad ceny ropy o 3 % až na hranici 80 USD/barel. Dle americké EIA vzrostly v minulém týdnu zásoby surové ropy o 6,5 mil. barelů, zatímco zásoby benzínu a destilátů mírně poklesly. Propad zaznamenala v důsledku hurikánu Michaela rovněž americká produkce ropy, která poklesla o 300 tis. barelů denně, celkem na 10,9 mil. barelů denně.

Poklesu cen ropy nahrává také shovívavější přístup amerického prezidenta Trumpa vůči Saúdské Arábii v případu zmizení saúdského novináře. Po prvotní ostré kritice nyní prezident žádá presumpci neviny a vyšetření celého případu, což naznačuje zmírnění napětí mezi oběma zeměmi po návštěvě ministra zahraničí Pompea v Rijádů.

Akcie
Americké akciové trhy se včera střídavě pohybovaly v kladných i záporných hodnotách. Nejlepší výsledek z celého indexu S&P 500 zaznamenaly aerolinky United Continental, jejichž akcie zpevnily o 6 %. Rostly i akcie Delta se ziskem 2,2 % nebo American Airlines, které přidaly 0,9 %. Příznivá čísla vytáhla vzhůru i Netflix, který zpevnil o 5,3 %. Dařilo se pak rovněž celému bankovnímu sektoru, kde Goldman Sachs posílila o 3 %, Morgan Stanley o 2,7 % a například Bank of America o 1,3 %. Velké ztráty si naopak připsalo IBM. Jeho akcie odepsaly 7,6 %. Index Dow Jones oslabil o 0,4 %, když S&P 500 a Nasdaq uzavřely obchodování s červenou nulou.