Skrytý problém zpětných odkupů akcií na Wall Street

Mimořádně uvolněná měnová politika centrálních bank v čele s Fedem je podle všeho minulostí. Americké firmy, které příznivých měnových podmínek v posledních letech využívaly k čerpání velkého objemu levných peněz, si ale s utahováním měnových kohoutů nelámou hlavu. Místo toho, aby snadno získané finance investovaly do vývoje, pokračují v šílenství jménem zpětné odkupy.

Americké firmy za zpětné odkupy akcií od roku 2008 utratily více než pět bilionů dolarů. Akciové investory to samozřejmě mimořádně těší, protože buybacky jednak snižují počet volně obchodovaných akcií, čímž se zvyšuje jejich hodnota, jednak podporují růst ziskovosti společností bez ohledu na reálný vývoj jejich bilancí.

V letošním prvním pololetí za zpětné odkupy akcií podniky z indexu S&P 500 utratily téměř 400 miliard dolarů, kapitálové výdaje přitom dosáhly jen necelých 350 miliard dolarů. A podle expertů dokonce nelze vyloučit, že letos firmy z S&P 500 poprvé v historii za zpětné odkupy utratí více než bilion dolarů.

Kritici upozorňují, že největší "ztráty" jdou na účet pracujících. Společnosti by totiž peníze mohly efektivněji využít na inovace, zvyšování výrobních kapacit nebo mezd.

Mezi roky 2007 a 2016 utratily firmy z indexu S&P 500 za zpětné odkupy akcií 54 % svých zisků. A to je důvod, proč někteří tvrdí, že právě zpětné odkupy akcií jsou jednou z příčin prohlubující se příjmové nerovnosti.

Meziroční růst objemu financí vynaložených firmami z S&P 500 na zpětné odkupy akcií v období od ledna do června dosáhl 48 %, kapitálové výdaje se zvýšily jen o 19 %.

"Poprvé za posledních deset let podniky z S&P 500 utratily nejvíce peněz za zpětné odkupy. Dříve největší podíl výdajů tvořily kapitálové výdaje," upozorňuje akciový stratég z Goldman Sachs David Kostin.

Další článek: Výsledková sezóna začala. Toto znervózňuje americké firmy více než Trumpova cla