Britské menu: brexit na tvrdo či na měkko? (Tematické analýzy)

Rozvodové řízení Velké Británie a EU se chýlí ke konci. Podmínky rozvodu by měly být jasné ideálně do poloviny října, kdy proběhne summit EU, což se ale zřejmě nepodaří. Finální plán podle našeho názoru EU odsouhlasí až na svém prosincovém summitu. Náš hlavní scénář (dáváme mu 80% pravděpodobnost) předpokládá, že dohoda mezi VB a EU bude nakonec uzavřená. S největší pravděpodobností to bude nějaká forma plánu Chequers, v horším případě tvrdý brexit. Největším rizikem je, že plán neschválí britský parlament. Theresa Mayová by v takovém případě rezignovala a Británie by pak zřejmě opustila unii bez jakýchkoli dohod (tomuto scénáři dáváme 20% pravděpodobnost). Británii by pak čekala recese a britská centrální banka by musela reagovat uvolněním měnových podmínek. Předčasné volby ani nové referendum nepředpokládáme.

Velká Británie už to má za pár. Evropskou unii by měla opustit 29. března 2019, přičemž do té doby by mělo být jasné, za jakých podmínek to bude. V ideálním případě by finální podoba dohody mezi EU a Velkou Británií měla být hotova do poloviny října, aby mohla být 18.-19. října předložena summitu EU. To se však s největší pravděpodobností nepodaří. Alespoň současný stav vyjednávání tomu nenasvědčuje. Mnohem realističtější je, že dohoda bude předložena summitu EU, který je plánován na 13.-14. prosince. Poté však musí dohodu schválit ještě britský parlament, v čemž vidíme největší kámen úrazu. Jaké jsou tedy hlavní scénáře a jakou jim dáváme šanci?

1. Za nejpravděpodobnější scénář považujeme, že dohoda bude nakonec uzavřena. Tomuto scénáři dáváme 80% šanci. V rámci tohoto scénáře pak dáváme 70% pravděpodobnost tomu, že bude v nějaké podobě schválen plán Chequers, který prosazuje britská ministerská předsedkyně Theresa Mayová, a 30% tomu, že nastane tzv. tvrdý brexit.

a) Plán Chequers: Podle tohoto plánu by měl po konci přechodného období (v prosinci 2020) skončit volný pohyb osob na území VB, měl by pokračovat volný pohyb zboží, který by ale měl být úpraven „společnými pravidly“, přičemž v oblasti služeb plán předpokládá omezený přístup na unijní trhy. Spojené království by od roku 2020 už také nemělo podléhat Soudnímu dvoru EU. Zároveň plán požaduje, aby nebyla zavedena pevná hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Právě na tomto požadavku si plán Chequers vylámal na zářijovém neformálním summitu EU v Salzburgu zuby. Zavedení kontrol na 500 kilometrů dlouhé hranici je nepřijatelné jak pro VB tak i pro EU. Zatímco EU navrhuje, aby Irsko zůstalo uvnitř jednotného trhu EU, Mayová považuje tento krok za roztržení integrity Spojeného království a navrhuje, aby raději zůstala uvnitř celní unie celá Velká Británie, což je ale zas nepřípustné pro EU. V tomto bodě budou tedy obě strany muset hledat kompromis. I tak se ale plán Chequers zdá ze všech variant nejrozumnější a podle našich odhadů pak v nějaké formě bude nakonec schválen.

b) Tvrdý brexit: Takzvaný tvrdý brexit má v rámci vládnoucí konzervativní strany řadu zastánců. V praxi by znamenal, že Velká Británie opustí jednotný trh EU i evropskou celní unii, zároveň se jí ale podaří uzavřít dohodu s EU (ale i s ostatními zeměmi mimo EU) o volném obchodě. Podobnou dohodu má EU uzavřenou například s Kanadou (CETA - Komplexní hospodářská a obchodní dohoda). Británie by tak měla volné ruce jak v otázkách obchodu, tak v otázce migrace. Otázka je, zda by se jí smlouvy skutečně podařilo uzavřít. Problémem zůstává i snaha VB zamezit vytvoření pevné hranice mezi Irskem a Severním Irskem.

2. Scénáři, že po opuštění EU nebude uzavřena vůbec žádná dohoda (no deal Brexit), dáváme 20% pravděpodobnost. To, že to bude v důsledku přerušení rozhovorů, považujeme za relativně nepravděpodobné (25% šance v rámci tohoto scénáře). Mnohem pravděpodobnější je scénář (75 % v rámci tohoto scénáře), že britský parlament shodí dohodu ze stolu a Theresa Mayová rezignuje.

No deal Brexit: Nehorším scénářem je, že VB doslova vypadne z EU bez uzavření jakýchkoli dohod. To se může stát, pokud britský parlament pohřbí návrh Theresy Mayové a zároveň se ani nepodaří sjednat dohody s EU a ostatními zeměmi. V tom případě by Theresa Mayová pravděpodobně rezignovala, přičemž největší šance získat její místo by měl bývalý ministr zahraničí Boris Johnson. Ten je zástupcem tvrdého brexitu, a tak by pod jeho taktovkou veškerá vyjednávání s EU zřejmě vzala za své. Velká Británie by tak ze dne na den musela zavést celní kontroly a veškerý její obchod by podléhal pravidlům WTO (Světové obchodní organizace). Ekonomika VB by se tak ocitla v chaosu a pravděpodobně by upadla do recese. Centrální banka by pak musela reagovat uvolněním měnových podmínek. O tento scénář však nestojí ani VB ani samotná EU.

Hlavní otázkou tedy nyní bude, jak se k finální variantě plánu Chequers postaví britský parlament. Ten je v této otázce roztříštěný. Zatímco Labouristé volají po tzv. měkkém brexitu, kdy by VB zůstala součástí celní unie a volný by byl i pohyb osob, část konzervativců požaduje naopak tvrdý brexit, tedy úplné vystoupení z celní unie i jednotného trhu. Jak jsme již zmiňovali výše, pokud se britský parlament nedohodne, Theresa Mayová zřejmě odstoupí. Pak se nabízí otázka, zda Británii nehrozí předčasné volby, o které by stáli především Labouristé, či zda nebude svoláno nové referendum. Na obě otázky můžeme podle našeho názoru odpovědět ne. Obě parlamentní strany si brexit přejí. Nový případný šéf konzervativců bude mít plné ruce práce s tím, jak vyřešit důsledky vystoupení Británie z EU a svolání předčasných voleb by v takovéto situaci byla jen další komplikace. To, jaký bude finální dopad na britskou ekonomiku, bude záviset na tom, jaký typ brexitu nastane. I v případě měkkého brexitu, se však domníváme, že se ekonomika bude na nové podmínky adaptovat nejméně deset let.

Vzhledem k tomu, že předpokládáme, že se britskému parlamentu na nějaké formě dohody o brexitu podaří nakonec dohodnout, měly by být dopady na českou ekonomiku marginální. Je pravda, že Velká Británie je pro Českou republiku významným obchodním partnerem. Přebytek zahraničního obchodu s touto zemí je druhý největší hned po Německu. Pokud by nastal absolutní výpadek ze vzájemného obchodu zboží a služeb, mohlo by to potenciálně snížit růst českého HDP až o 1,9 pb. Pravděpodobnost tohoto scénáře je však téměř nulová. Aby obchod s VB pokračoval, bude v zájmu nejen ČR ale i celé Evropské unie. V případě zavedení cel, by výrobci museli reagovat zvýšením cen, vzájemný obchod by však měl pokračovat i nadále.