Tvrdá hra s Čínou začala, nemá smysl si nalhávat opak

Například k takové výrobě triček není třeba moc kapitálu či specializovaných dovedností. Naopak výroba letadel potřebuje ohromné továrny a vzdělané zaměstnance. Když docházelo k normalizaci obchodních vztahů s Čínou, tvrdilo se, že tato země si zabere ty nejméně sofistikované části výrobního sektoru a vyspělejší ekonomiky se budou moci zaměřit na ty s vysokou přidanou hodnotou. Jak píše FTAlphaville, „v minulosti to také tak fungovalo, což přineslo ekonomickou i politickou pohromu“.

Například americký oděvní průmysl kvůli novému systému téměř úplně zanikl, a to během pouhých deseti let. A na popsané logice je ještě jedna vada na kráse: Čína přestává být spokojena se svou pozicí na samém dnu tohoto hodnotového řetězce. „Bílý dům je v oblasti obchodu nekonzistentní, ale poslední zvyšování cel naznačuje, že si je tam někdo vědom čínských ambicí a snah o posun výš. Cla ve výši 10 či 25 % nemusí být tím nejlepším způsobem ochrany, ale stejně tak jím není předstírání toho, že Čína nemá své vlastní továrny,“ píše FTAlphaville.

Spojené státy jsou v nejednoznačné pozici. Například Americká Office of the US Trade Representative tvrdí, že Čína mezinárodní obchodní systém zneužívá ke svému prospěchu. Catherine Bolandová z asociace Motor & Equipment Manufacturers Association ale zase tvrdí, že často hovoří se zástupci menších firem, kteří se obávají dopadů nově zaváděných cel na základní komodity, ze kterých se vyrábí například plasty. Sama Bolandová je proti clům, ale zároveň se obává Číny a její průmyslové politiky.

Obavy v USA vzbuzuje například čínský plán Made in China 2025. Ten by mohl zvýšit zranitelnost amerických společností i díky nefér způsobům přenosu nových technologií do Číny a slabé právní ochraně duševního vlastnictví. Tato strategie znesnadňuje podnikání zahraničních firem na čínském trhu a jejím konečným cílem je během deseti let získat soběstačnost i v oblastech náročných na technologie. Tedy například ve výrobě elektromobilů nebo třeba v biomedicíně.

Plán Made in China 2025 počítá s intenzivní vládní podporou čínského průmyslu. Dominance na domácím trhu a vysoké mezinárodní konkurenceschopnosti má být dosaženo i díky investicím do výzkumu a vývoje a výrobních vertikál. Klíčovým prvkem je pak akvizice zahraničích technologií, protože zde Čína stále ještě Západ nedohnala, a zejména Spojené státy se pohybují na špici pokroku v této oblasti.

Spojené státy ovšem čelí tomu, že pokud uvalí cla na produkci s nižší přidanou hodnotou, poškodí tím i následující výrobní články, které jsou ale už u nich doma. Cla sama o sobě tak nemusí být odpovědí. Nicméně Američané si tváří v tvář současné Číně nemohou dovolit sedět s rukama v klíně. „Možná, že Bílý dům hraje tuhle hru mizerně. Možná nemá dobré karty. Ale to nic nemění na tom, že tato hra již probíhá,“ píše FTAlphaville.

Zdroj: FTAlphaville