Co spustí příští finanční krizi?

Na začátku finanční krize je většinou nějaká šokující událost. Ne každá šokující událost ale rozpoutá krizi. Zranitelnost trhů se zvyšuje s rostoucí délkou období klidu, protože obezřetnost investorů opadá. Jaké jsou dnes největší ekonomické, politické a investiční slabiny a hrozby?

Velkým rizikem je vysoké zadlužení. Hodnota světového dluhu do konce roku 2016 narostla na 164 bilionů dolarů, což je 225 % globálního HDP. V roce 2007 přitom hodnota světového dluhu byla "jen" necelých 120 bilionů dolarů. Zadlužení Spojených států, které jsou největší světovou ekonomikou, navíc podle Mezinárodního měnového fondu dále poroste, do roku 2023 by se výše amerického dluhu v poměru k HDP měla zvýšit o dalších téměř deset procentních bodů.

Vyšší než kdy dříve je také riziko vyplývající z politické fragmentace a rostoucího vlivu populistů na pravé i levé straně politického spektra. Politická fragmentace je patrná především v Evropě, uspokojivá ale není ani situace v USA. Spojené státy navíc přestávají zastávat roli světové autority, což přispívá k růstu geopolitického napětí.

Velké šoky na trhy může přinést eskalace obchodních válek, zejména těch mezi Spojenými státy a Evropou a Čínou. Světová ekonomika je více než kdy jindy závislá na mezinárodním obchodu, a jakékoli překážky v této oblasti tak mohou mít dalekosáhlé negativní důsledky.

Zdravá podle analytiků není ani rostoucí obliba indexového investování. Nakupování všech akcií zastoupených ve vybraných akciových indexech podle nich zvyšuje zranitelnost systému, protože rostou ceny všech akcií bez ohledu na jejich fundamenty. Společnost Moody's Investor Service přitom předpovídá, že nejpozději v roce 2021 bude hodnota aktiv v indexových fondech vyšší než hodnota aktiv v aktivně spravovaných fondech.

Další článek: Co Twitter dal: Nezlomní Japonci