Chápeme, co se stalo v roce 2008?

Jak hluboká je jáma, většinou poznáte až tehdy, když ji zasypete. To samé platí o finančních krizích a recesích. I o letech 2007 a 2008.

Opatření na řešení důsledků finanční krize z let 2007 a 2008 si vyžádala více než 800 miliard dolarů. To je podle některých metrik více, než kolik spolkly reformy realizované ve Spojených státech v letech 1933-1937 během vlády prezidenta Franklina Roosevelta a souhrnně označované jako New Deal.

A že k tomu byl důvod. Hodnota čistého jmění amerických domácností v roce 2008 spadla o 11,1 bilionu dolarů, podíl Američanů obávajících se dalšího vývoje ekonomiky USA narostl za rok z 16 % na 86 %, hodnota aktiv ve správě otevřených podílových fondů spadla bezmála o dvě třetiny, dále se prohloubily majetkové rozdíly mezi bělochy a Afroameričany a Hispánci a míra nezaměstnanosti vystřelila ze zhruba 4,5 % na 10 %.

"Lidé se obávali, zda se v bankomatech dostanou ke svým úsporám, akciový trh se zřítil do propasti," vzpomíná investigativní novinářka Louise Storyová, která o tehdejším dění v ekonomice a na finančních trzích pravidelně informovala.

Storyová za jednu z hlavních příčin finanční krize z roku 2008 označuje tehdejší chování zaměstnanců velkých bank a investičních společností. "Byli finančně motivováni k tomu, aby dělali špatná rozhodnutí. Bylo potřeba vydělat hodně peněz, a tak byly mimo jiné nekvalitní hypotéky v balíčcích převáděny na obchodovatelné cenné papíry a přeprodávány investorům," vysvětluje.

Od té doby se toho hodně změnilo, došlo ke zpřísnění regulace aktivit bank, zpřísnily se podmínky pro získání hypotéky. Příští krizi by tak podle Storyové banky v USA měly minimálně papírově zvládnout lépe.

Mimořádně zajímavé bylo podle novinářky hnutí Occupy Wall Street z roku 2011, které bylo možné chápat v podstatě jako protest proti kapitalismu a jehož kořeny lze hledat v uvědomění si toho, že zatímco banky se dočkaly podání pomocné ruky ze strany americké vlády a Fedu, domácnosti nikoli.

"Když se ale lidé dostali z nejhoršího, na to špatné rychle zapomněli a šli dále. I proto si myslím, že si z poslední krize nikdo velké ponaučení nevzal. Zatím jsme se zkrátka nedostali do bodu, kdy bychom byli schopni plně pochopit, co se tehdy stalo a jak velké dopady to mělo," dodává Storyová.

Další článek: Dvoubarevný svět velkých technologií