Naděje na vyšší inflaci? Důchodci!

Výzkum Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS) ukazuje, že na inflaci, a tedy i rozhodování centrálních bank má vliv vedle dalších faktorů také demografie. To podstatné z něj shrnuje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

V BIS si všimli, že mnoho zemí vykazuje nízkou inflaci a zároveň stárnutí populace, které je spojeno s poklesem pracovní síly a růstem podílu takzvaných důchodců v populaci. A položili si otázku, zda jsou tyto dva jevy nějak spojené.

Na panelu 22 zemí v období let 1955-2010 zjistili robustní korelaci mezi demografickým vývojem a trendem ve vývoji inflace. Čím vyšší byl podíl takzvaných dětí a důchodců (tedy nepracujících) v populaci, tím vyšší inflaci země vykazovala. Lapidárně řečeno, důchodci způsobují inflaci.

Demografický vývoj dosud inflaci snižoval a může být jedním z vysvětlení toho, proč se centrálním bankám nedaří vytlačit inflaci na(d) dvě procenta, a proč někteří ekonomové dokonce hovoří o smrti Phillipsovy křivky. Ale v budoucnu by měla demografie inflaci naopak zvyšovat, a to až o několik procentních bodů.

Zásadní otázkou je, jak na to budou reagovat centrální banky. Budou s demografií bojovat, a tedy lpět na svém 2% inflačním cíli? Nebo vyhodnotí vliv demografie jako trendovou záležitost, a raději proto postupně zvýší inflační cíl třeba na 4 %.

Druhá možnost se jeví jako racionálnější. Mohla by vést k vyšším úrokovým sazbám a výnosům státních dluhopisů. Nicméně vyšší výnosy budou narážet na zadlužení vlád a centrální banky budou motivovány vládami, aby nakupovaly do svých bilancí státní dluhy prostřednictvím kvantitativního uvolňování.

Další článek: Kafkonomie aneb O (ne)ponaučení z krizového vývoje