Proč je tak těžké předpovědět medvědí trend

Mnozí investoři se často snaží předpovědět příští medvědí trend na základě minulých událostí a dat, jež se snaží zakomponovat do současnosti. Není to dobrý přístup, protože každý medvědí trh je jiný, podobně jako otisky prstů jednotlivých lidí.

Při pohledu na otisky prstů různých lidí je možné najít hodně podobných znaků, ale nikdy se nepodaří najít shodu u dvou různých lidí. Podobné je to s medvědími trendy, což z nich dělá něco, co lze jen těžko předvídat. Prakticky všechny medvědí trhy jdou ruku v ruce se ztrátou důvěry investorů, ale způsobit je může řada faktorů:

• Neočekávané změny v měnové politice,
• politické události,
• nadhodnocenost akcií,
• selhání bank,
• přírodní katastrofy,
• snižování zadlužení (když dochází k prodejům aktiv, aby byly peníze na splacení dluhu).

Mnohé z těchto vlivů nelze jednoduše předvídat. A i kdybychom to uměli, nelze jednoznačně říci, jak ovlivní akciové trhy.

Sektory stále jinak

Aktivní investoři a správci aktiv se snaží vybírat tituly nebo sektory, které by měly překonávat trh jako celek. Snaží se tak predikovat budoucnost, často i na základě minulé výkonnosti, což ale může být ošidné. Na grafu je výkonnost jednotlivých sektorů indexu S&P 500 během posledních dvou velkých medvědích trhů. Na první pohled je jasné, že řídit se tím, jakým sektorům se dařilo v minulosti, nemusí být to pravé ořechové.

Na začátku milénia, po prasknutí technologické bubliny, na tom byly ze sektorů nejhůře IT, telekomunikace a veřejné služby. V době finanční krize pak nejvíce ztrácely nemovitosti, finanční sektor a průmysl. Právě nemovitosti však na tom byly na začátku tisíciletí nejlépe, veřejné služby ztrácely nejméně v době finanční krize.

Na velikosti (ne)záleží

Další graf ukazuje, že soustředění se na velikost nebo investiční styl také nemusí během medvědího trendu vést k nadprůměrným výsledkům. Mezi lety 2000 a 2003 na tom byly nejhůře velké růstové firmy, přičemž středně velké a malé hodnotové společnosti skončily nejlépe. Finanční krize byla pohromou především pro malé firmy bez rozdílu, velké růstové firmy zaznamenaly nejnižší ztráty (obecně poslední medvědí trend zasáhl všechny segmenty podobně).

Úspěch není zaručen

Investoři, kteří investují do aktivně spravovaných nástrojů, mají tendenci si vybírat ty, kterým se při minulých medvědích trzích a dalších propadech výjimečně dařilo (nebo alespoň dokázaly překonat trh). Záruka toho, že fond, který dobře zvládl poslední propad, bude stejně úspěšný i při dalším medvědím trendu, prakticky neexistuje.

Na dalším grafu je vidět, že jen asi čtvrtina fondů, které měly při medvědím trendu nejlepší výkonnost, zůstalo mezi nejlepšími. A stejně tak asi čtvrtina (u těch nejlevnějších pětina) spadla mezi výkonnostně nejhorší (poslední řádek zobrazuje, kolik jich zaniklo nebo bylo sloučeno s jinými fondy).

Dokázat, že na světě nejsou dva lidé ze stejnými otisky prstů, tak úplně nejde. Medvědích trhů v historii ale není až tolik, takže lze tvrdit, že i když jsou si často podobné, nikdy nebudou stejné. Orientace na určitý styl, sektor nebo velikost firem není zárukou úspěchu, stejně jako nemusí fungovat investice do těch nástrojů, kterým se v minulosti dařilo.

Co funguje, je například diverzifikace, která pomáhá snižovat potenciální drtivé ztráty, případně orientace na produkty s nízkými poplatky, které v dlouhodobém horizontu ušetří hodně peněz a slibují vyšší výnosy (složené úročení zkrátka funguje). Také jsou potřeba trpělivost a chladná hlava v případě, že dojde k propadům. I ti nejlepší občas zaznamenají ztrátu, ale dokáží ji ustát.

Další článek: Jak se zbavit předsudků v investování aneb Proč nezačínat od konce