Krok kupředu nebo „amnestie pro tuneláře“

Desítky miliard korun by mohl získat stát, pokud by od firem, které neplní informační povinnost, začal systematicky vymáhat pokuty. Ke zlepšení přístupu českých firem k zveřejňování finančních výkazů ve sbírce listin by mohla přispět projednávaná novela zákona o obchodních korporacích. Jejím cílem je sice zvýšení transparentnosti podnikatelského prostředí v ČR, vyčištění obchodního rejstříku od spících firem, ale možná také „amnestie pro tuneláře“.

Novela zákona o obchodních společnostech a družstvech (Zákon o obchodních korporacích) z dílny Ministerstva spravedlnosti České republiky chce vyřešit problematiku obchodních korporací, které nevyvíjejí ekonomickou aktivitu a existují jen formálně. Konkrétně novela počítá s tím, že obchodní korporaci by bylo možné zrušit bez likvidace, pokud nezaloží do sbírky listin účetní závěrky za dvě po sobě jdoucí účetní období. Zároveň jí také není možné doručit výzvu ke splnění povinnosti založit chybějící účetní závěrky do sbírky listin.

Informační povinnost za rok 2017 (data k 31. 7. 2018) doposud nesplnilo 84 % firem. Společnostem, které neukládají finanční výkazy do sbírky listin, dle zákona hrozí sankce až do výše 3 % hodnoty aktiv a pořádková pokuta až do výše 100 tisíc korun. S využitím informací o všech podnikatelských subjektech v ČR poradenská společnost Bisnode sestavila model, podle kterého by stát, pokud by systematicky začal vymáhat pokuty za porušování zákona u firem, které nesplnily informační povinnost za rok 2016, mohl na dodatečných příjmech do státního rozpočtu získat nejméně 23 miliard korun (Aplikovaná sankce 0,1 % z aktiv a pořádková pokuta 10 000 Kč.), ale až 625 miliard korun (Maximální sankce 3 % z aktiv a maximální pokuta 100 000 Kč.). „Není reálné, aby soudy vždy udělily pokuty v maximální výši, ale i kdyby vymohly jen část z maximální částky, jednalo by se o významnou injekci do státního rozpočtu,“ říká generální ředitel Bisnode pro Českou republiku a Slovensko Jiří Skopový. Současně dodává: „Dosavadní nevyužívání kontrolních a sankčních nástrojů vede k netransparentnímu podnikatelskému prostředí, kdy menšina firem zákony v této oblasti dodržuje, zatímco většina firem profituje z nefunkčního systému, když tají své finance. Tím ale zprostředkovaně ohrožuje podnikání dalších subjektů, které si na základě finančních dat nemohou efektivně a systematicky prověřovat své obchodní partnery, což může vést ke vzniku nedobytných pohledávek, a v extrémním případě až ke krachu.“

Podíl firem, které v letech 2013 až 2017 nesplnily informační povinnost

Zdroj: Bisnode (*data k 31. 7. 2018)

Varianty pokut, pro firmy, které nesplnily informační povinnost za rok 2016

Za rok 2016 splnilo informační povinnost 147 891 (31,9 %) a nesplnilo 315 009 (68,1 %) firem.

Pořádková pokuta (max. 100 000 Kč) – pro 315 009 firem 

Sankce z aktiv (až 3 %) - pro 315 009 firem rozdělených dle velikosti aktiv na základě modelu Bisnode   

Celková pokuta

Zdroj: Bisnode (*data k 31. 7. 2018)

Veřejné zakázky často získávají společnosti, které neplní informační povinnost a tím porušují zákon. Zadavateli těchto veřejných zakázek jsou i veřejné instituce, např. města, nemocnice, ale i ministerstva.

Zdroj: Bisnode (*data k 31. 7. 2018)

Z analýzy poradenské společnosti Bisnode také vyplývá, že společnosti, které se vyhýbají plnění informační povinnosti, jsou rizikovější než firmy, které své finanční výkazy pravidelně zveřejňují. „Obezřetnost a prověřování obchodních partnerů je vždy na místě. Absence finančních výkazů na sbírce listin by měla být varovným signálem. Společnosti, které tají své finance, jsou postiženy negativní událostí výrazně častěji než ty, které v této oblasti dodržují zákon,“ dodal Jiří Skopový z Bisnode.

Porovnání rizikovosti firem, které ne/plní informační povinnost

Zdroj: Bisnode (*data k 31. 7. 2018)

Novela zákona o obchodních korporacích také nově počítá s možností zrušit firmu bez likvidace, pokud nezaloží do sbírky listin účetní závěrky za dvě po sobě jdoucí účetní období a není-li zároveň možné jí doručit výzvu ke splnění povinnosti založit chybějící účetní závěrky do sbírky listin. „Od tohoto kroku si stát slibuje vyčistit obchodní rejstřík od spících firem, které nevykazují žádné podnikatelské aktivity,“ dodal Karel Škácha z Nadačního fondu proti korupci s tím, že tento krok s sebou nese i rizika.

„Podle interní metodiky Bisnode je v ČR 102 400 spících firem, což je zhruba pětina z celkového počtu registrovaných firem a těchto firem by se teoreticky mohl týkat výmaz z obchodního rejstříku. Nicméně společností, které finanční výkazy nezveřejnily ani jednou za posledních sedm let je v České republice 145 000, což je téměř 30 procent podnikatelské základny,“ uzavřel ředitel Bisnode.

Počet/podíl firem, které opakovaně nesplnily informační povinnost

Zdroj: Bisnode (*data k 31. 7. 2018)