Ekonomika eurozóny zůstává dynamická i po dosažení růstového vrcholu

Největší zásluhu na tom má právě Německo. Ve druhém čtvrtletí zaznamenalo solidní růst o 0,5 %. Růst mezd, vytvoření nových pracovních míst i dobře mířené investice se osvědčily jako vhodné stimuly růstu. Druhá a třetí největší ekonomika, francouzská a italská, zaznamenaly o něco nižší růst o 0,2 %.

 Překvapilo Nizozemsko, které ve druhém čtvrtletí zaznamenalo aktivitu na úrovni plus 0,7 %. Navzdory hrozbě obchodní války se Nizozemsko dočkalo růstu podpořeného právě exportní politikou. Dopad sazeb a odvetných opatření Donalda Trumpa vyústil v nepatrný pokles světového HDP o pouhých 0,05 %. Červencová dohoda mezi předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a Donaldem Trumpem navíc odbourala riziko zvýšení cel na evropské automobily.

Portugalsko nyní atakuje úctyhodnou hladinu + 0,5 %, což je po + 0,4 % v prvním čtvrtletí vítanou změnou. Místní ekonomika staví na dvou pilířích: oživení zahraničního obchodu a domácí poptávky. Důraz na tyto oblasti zvýšil růst eurozóny, která ve druhém čtvrtletí vyrostla o 0,4 % (oproti odhadu 0,3 %). Růst v eurozóně se za poslední rok vyšplhal na 2,2 %. Oproti 2,5 % z konce prvního kvartálu tak došlo k mírnému poklesu.

Čísla jsou to velmi uspokojivá. Potenciální růst se totiž očekával na úrovni 1 %. Zrychlení z minulého roku musíme však považovat spíše za výjimku, která nejde dlouhodobě udržet. Současná úroveň ale udržitelnost slibuje a navíc vytváří pracovní místa. Takový růst je „zdravý", protože jej utváří domácí zdroje. To má za následek nárůst spotřeby i vnějších zdrojů.

Udržet se dá pomocí německé páky. Němci si zvykli spoléhat se na poptávku jiných ekonomik. Tímto způsobem Německo ve svých rukou drží významnou poptávku. Díky tomu se eurozóna dá považovat za silnou a přebytek běžného účtu Německa činí 10 % HDP všech členských států. Německá obchodní a průmyslová komora (DIHK) ale požaduje větší veřejné investice. Ačkoliv domácí poptávka a stavební „boom“ nadále prospívají domácímu trhu, DIHK to vzhledem k nejistému mezinárodnímu prostředí nepovažuje za dostatečné.