Inflace oproti prognóze ČNB nižší, totiž vlastně vyšší

Včerejší údaje ČSÚ o inflaci za červenec komentoval už včera ve své Bleskovce kolega Honza Žemlička. Dnes už jen dodejme, že Česká národní banka ve svém vyjádření na jedné straně otevřeně přiznala, že celkové červencové číslo (2,3 %) bylo pod její prognózou.

Na druhé straně ale upozornila, že to bylo dáno výhradně jen skokovým zpomalením růstu cen potravin, což je tradičně velmi obtížně predikovatelná část cenových pohybů. Bankovní rada navíc s tímto rizikem počítala, a proto po posledním zasedání uvedla, že „Současně mezi členy bankovní rady panovala shoda, že krátkodobým rizikem směrem dolů je výhled inflace na nejbližší měsíce v oblasti cen potravin a pohonných hmot.“ Viděla totiž týdenní průzkumy, které ukazovaly na pokles cen potravin.

Naproti tomu jádrová inflace coby hlavní ukazatel dlouhodobějších cenových tlaků v ekonomice naopak představu ČNB překonala.

Základní údaj byl tedy sice překvapením směrem dolů, ale při bližším pohledu se ukazuje, že červencová inflační čísla mají spíš jestřábí dopady, tj. zvyšují pravděpodobnost brzkého dalšího zvýšení úrokových sazeb ČNB. I proto, že kurz koruny si ze zvýšení sazeb z minulého týdne moc nedělá a pohybuje se aktuálně poblíž hodnot, které měl krátce před tímto zvýšením.

Navíc dnes zveřejněný zápis z jednání bankovní rady ukazuje, že bankovní rada je odhodlána zvyšovat sazby, nicméně po menších krocích. Protože jinak by už v srpnu přišla padina: „Zatímco čistě mechanicky prognóza naznačuje potřebu výraznějšího zvýšení úrokových sazeb až o 50 bazických bodů, na jednání zaznívaly argumenty ve prospěch postupného zvyšování úrokových sazeb po menších krocích.“

V zápise pak najdeme i obvyklou pasáž na téma „zvyšujeme díky koruně, ale pozor korunu necílujeme“. Každopádně rychlost mizení globálního sentimentu z koruny bude ovlivňovat rychlost normalizace sazeb. S korunou na 25,6 je další zvýšení sazeb v září (26.09) velmi pravděpodobné.

Michal Skořepa, David Navrátil