Sergio Marchionne. Velká ztráta

Od té doby, co generální ředitel Fiat Chrysler Automobiles (FCA) oznámil, že v roce 2019 odstoupí, visela více jak rok ve vzduchu otázka, kdo Sergia Marchionne nahradí. Ale to, jakým způsobem byla nakonec vyřešena, bylo šokující a smutné. Marchionne zemřel přesně před týdnem ve věku 66 let na následky pooperačních komplikací. Náhlé zhoršení jeho zdravotního stavu přinutilo členy představenstva FCA se 21. července setkat a dohodnout, že jeho místo nahradí Mike Manley, šéf značek Jeep a Ram.

Manley neměl moc času se uchytit, než se dostal pod drobnohled. 25. července zahájil prezentaci výsledků firmy za druhý kvartál vzpomínkou na „jedinečného muže“. Přestože musel vysvětlit klesající výnosy a zisky a snížit výhled pro rok 2018, který poslal akcie prudce dolů, tak také potvrdil, že firma nemá dluhy, což byl jeden z Marchionneho hlavních cílů pro FCA. Bývalý ředitel hovořil o zbavení se hromady dluhů ve výši 13 miliard dolarů jako o „ozdravném procesu“ pro Fiat a Chrysler.

Hvězda automobilového průmyslu

Marchionneho se podaří jen těžko předčít. Je považován za jednu z hvězd automobilového průmyslu všech dob. Poté, co v roce 2004 zachránil Fiat téměř před bankrotem, vykouzlil to samé ještě s Chryslerem, k jehož akvizici došlo uprostřed finanční krize v roce 2009. Pracoval tvrdě, a to i na poměry top ředitelů. Tvrdil, že šetří čas tím, že nosí svůj typický černý svetr a nemusí tak trávit čas vybíráním obleku. Byl upřímný, možná až moc, ale také byl velmi erudovaný, vtipný a otevřený v době, kdy si šéfové dávají na svoje manýry pozor.

Původně nebyl z automobilového průmyslu. Místo toho, aby šplhal po kariérním žebříčku, studoval na účetního. A díky tomu měl nový pohled na finanční problémy firmy. Zpozoroval, že zisky na masovém trhu jsou přinejlepším mizivé, což je výsledkem přílišně duplikovaných investic do technologií, které jsou pro nákupčí aut nerozpoznatelné.

Jako řešení navrhoval megafúze, aby ušetřil náklady, čímž by zůstalo jen několik velkých světových automobilek. I když ostatní šéfové jeho diagnózu sdílejí, dávají raději přednost aliancím, které mohou vynést stejné úspory, ale ne v takovém měřítku jako fúze. Neúspěch velkých dohod v minulosti pomáhá vysvětlit takovou neochotu. Marchionne byl jedním z mála ředitelů, kterým se jedna taková dohoda podařila, když spojil Fiat a Chrysler. Byl neustále na lovu – říká se, že ohledně možné fúze jednal skoro s každou z větších automobilek. Někteří analytici dokonce tvrdili, že než odstoupil, měl rozjednanou ještě jednu velkou dohodu.

Těžký úkol nástupce

Jakákoliv podobná transformace teď připadne Manleymu. FCA vždy slibovala, že Marchionneho následovník bude z firmy. Manley, Brit, který kdysi pracoval jako obchodník s auty, se ve firmě vypracoval až na vedoucího divize Jeepů, tedy jedné z nejvýkonnějších divizí FCA. Byl silně zapojen do posledního pětiletého plánu, který byl představen v červnu a který prosazuje velké změny v prodejích a ziskovosti, zejména u Jeepů.

Díky Marchionneovým úspěchům nebude mít Manley tak těžký úkol jako jeho předchůdce. Dobrý management, chytrá alokace kapitálu a snižování nákladů utišilo drama v FCA. Marchionne divestoval společnosti jako CNH, průmyslovou divizi Fiatu, a Ferrari, výrobce luxusních závodních aut. Na samostatnou existenci připravoval i Magneti Marelli, divizi součástek. V Americe vystoupil ještě před Fordem a General Motors z podnikání se sedany ve prospěch oblíbených a ziskovějších SUV. V Itálii předělal výrobu malých a sotva ziskových aut na továrny, kde se rodí prémiová Alfa Romea, Maserati a Jeepy. Krátce řečeno, udělal z FCA, jak říká banka Jefferies, „normální“ automobilku.

To ještě neznamená, že Manley bude mít lehkou práci. Podle pětiletého plánu chce prodat více Jeepů a pickupů Ram, které už tak tvoří dvě třetiny výnosů a většinu příjmů. Také chce expandovat s prémiovými značkami Alfa a Maserati, které se již roky odhodlávají na svůj comeback. Podobně jako ostatní šéfové automobilek čelí Manley hrozbě globální obchodní války a vyjednávání o budoucnosti elektromobilů, dopravních služeb a samořízených aut, což vyžaduje ohromné investice s nejistým výsledkem.

Personální změny ve skupině

Musí to zvládnout bez pomoci Alfreda Altavilla, šéfa firmy pro Evropu a jednoho z rivalů o jeho post, který oznámil svou rezignaci 23. července. Richard Palmer, uznávaný finanční ředitel FCA a další z kandidátů na roli generálního ředitele, zůstává.

Manleyho povýšení nebylo pouze rozhodnutím Johna Elkanna, předsedy Exoru, investiční firmy rodiny Agnelliů, která kontroluje FCA. Musel také najít nového šéfa pro Ferrari, jehož funkci měl Marchionne zastávat alespoň do roku 2021. Nakonec jej povede Louis Camilleri, bývalý ředitel tabákovny Philip Morris. CNH bude předsedat Suzanne Haywood.

Ferrari dnes ohlásilo své výsledky. Ve druhém čtvrtletí zvýšil čistý zisk o 18 procent na 160 milionů eur, zejména díky pokračujícímu růstu odbytu (ve druhém čtvrtletí se zvýšil o pět procent na 2436 vozů). Firma dnes rovněž potvrdila celoroční výhled a oznámila, že příští měsíc představí svůj nový podnikatelský plán. Předpokládá se, že nový podnikatelský plán nastíní záměr zahájit výrobu sportovně-užitkových vozů (SUV).

Nové vedení FCA a pana Elkanna čeká ještě vícero důležitých rozhodnutí. Zejména pak to, zda je sedmá největší světová automobilka dost velká na to, aby přežila éru samořízení a elektrifikace. Seznam potencionálních partnerů řídne. Většina z velkých západních automobilek si už nasyslila dost na to, aby také zvažovala megafúzi, a noví čínští giganti nemají dostatek hotovosti, aby si mohli FCA koupit. Marchionnemu se podařilo vytvořit skupinu dostatečně silnou na to, aby dokázala být samostatná, když bude muset.

Zdroj: The Economist