Rozbřesk: Francouzi jsou mistry světa. Pomůže to jejich ekonomice?

Fotbaloví fanoušci si včera v podvečer přišli na své. Ve finálovém zápase mistrovství světa v Rusku předvedli jak fotbalisté Francie, tak Chorvatska parádní podívanou, která přinesla šest golů, nejvíce od roku 1966. Šťastnějším se nakonec stal výběr země galského kohouta. Může se zpomalující francouzská ekonomika za odměnu těšit na dodatečný růstový impuls?

Historie dává tušit, že pokud ano, ne nikterak dramatický. Když v roce 1998 “Les Bleus” naposledy vyhráli světový šampionát, byli zároveň pořadatelskou zemí, což se projevilo ve vyšších výdajích na infrastrukturu. V průběhu současného turnaje se nicméně musela francouzská ekonomika spokojit s toliko vyššími spotřebitelskými výdaji (potraviny, alkohol, elektronika), těsně po jeho konci lze očekávat i zvýšenou sportovní aktivitu Francouzů. Celkový bezprostřední dopad na růst tak zůstane spíše omezený a krátkodobý. Co však titul světových šampionů historicky přece jen přináší, je nárůst spotřebitelské důvěry v ekonomice, což by mohlo zvrátit aktuální klesající trend.

Větší přínos tak v souvislosti se světovým šampionátem může paradoxně čekat na jiné ekonomiky. Řeč přitom není ani tak o hostitelské zemi - Rusku - kde místní vláda slibovala zvýšení hospodářského růstu v důsledku vyšších turistických příjmů či masivních infrastrukturních výdajů. Pravdou totiž je, že dopad podobných sportovních mega-akcí (MS v Rusku stálo 13,2 mld. dolarů) na růst je většinou na úrovni statistické chyby. Vítězem - co do přínosu pro domácí ekonomiku - je tak nakonec především Švýcarsko. Jak je to možné? V této alpské zemi totiž sídlí mezinárodní fotbalová asociace (FIFA), ale třeba i Mezinárodní olympijský výbor, tudíž zde plynou miliardové sumy za pořadatelství, zejména prodej vysílacích práv.

Z jiného úhlu pohledu však mohou největší sportovní svátky působit na hospodářství dokonce negativně. Dle poznatků Mezinárodního měnového fondu totiž nadšené sledování vlastních reprezentantů v průběhu pracovní doby snižuje výkonnost pracovníků, tj. přináší čistou ztrátu produktivity. Ještě štěstí, že si naši borci byli tohoto efektu dobře vědomi a pro jistotu se na světový šampionát znovu nekvalifikovali…

TRHY

CZK a dluhopisy

Koruna se v pátek držela na dohled od EUR/CZK 25,90 a během dne jen mírně posilovala (ve zbytku regionu byl pohyb o něco výraznější). Sílící sázky na růst oficiálních sazeb v měsíčním horizontu tak korunu nechávají v klidu.

Nadcházející týden je z hlediska očekávaných domácích událostí nezajímavý, neboť na řadu přichází spíše čísla druhé kategorie (běžný účet za květen, výrobní ceny za červen). Na korunu i ostatní měny regionu tak může mít alespoň malý zprostředkující vliv projev šéfa Fedu Powella (úterý / středa) před kongresem, na kterém si může pootevřít dveře k dalšímu růstu sazeb na podzim.

Zahraniční forex

Eurodolar se sice v pátek dostal na nejnižší úrovně od začátku měsíce, avšak odpoledne euro ztráty korigovalo a pár EUR/USD se vrátil k 1,17.

Dnes ráno zveřejněný růst čínské ekonomiky ve druhém čtvrtletí dosáhl očekávaných 6,7 % meziročně (mezikvartálně byl o dvě desetinky procentního bodu lepší a dosáhl 1,8 %; průmysl za červen naopak slabší) a na dolar tak čísla nemají vliv.

V tomto týdnu bude pro pár EUR/USD zajímavou událostí zejména projev šéfa Fedu Powella před americkým Kongresem. Na jedné straně bude sice muset operovat s možnými obavami vyplývajícími z obchodních třenic mezi USA a zbytkem světa (a jejich možnými negativními ekonomickými důsledky). Na straně druhé však některé senátory jistě bude zajímat postoj Fedu k zrychlující inflaci (jádrová PCE dosáhla v červnu 2,3 %). Spolu s dobrými čísly z trhu práce rychlejší růst cen znamená prostor pro růst sazeb na podzim, pro který by si Powell mohl pootevřít dveře.

Zajímavý může být dnes i vývoj v Británii, kde se premiérka Mayová bude muset dnes vypořádat s rozladěním euroskeptičtější části konzervativců během hlasování o nastavení post-brexitového celního režimu.