Čína má v rukávu energetické eso a hodlá jej plně využít

V Pekingu se nerozhoduje jen o energetické budoucnosti Číny, ale podle Financial Times i o budoucnosti jiných zemí. Čínský Power Planning & Engineering Institute má například za úkol naprojektovat dodávky elektrické energie v Laosu, který bojuje s nadbytkem této energie generované vodní elektrárnou na řece Mekong. Čínské stavební firmy přitom lobují za další stavby vodních elektráren na území Laosu a podle Institutu může být řešením vybudovat z této země regionální energetické centrum.

„V Laosu, Brazílii, střední Africe a nejvíc v Číně je používána technologie kabelů s ultravysokým napětím. Tyto kabely jsou schopné přenášet elektřinu na velké vzdálenosti s nižšími náklady a vyšším zatížením, a tudíž ospravedlňují stavbu masivních elektrárenských projektů,“ píší Financial Times. Podle nich je tato UHV technologie nazývána „mezikontinentální balistickou střelou energetiky“. Mimo jiné Číně umožnila stavbu vodních elektráren v horských oblastech a transport elektřiny na tisícikilometrové vzdálenosti do bohatých regionů na východním pobřeží.

Erica Downs z Columbia University je odbornicí na energetickou politiku a tvrdí, že využívání UHV technologie je v souladu s celkovou čínskou strategií, která má z této země učinit vedoucí sílu v prosazování nových technologií a průmyslovou velmoc. Tato technologie řeší mimo jiné přebytky nabídky energie v zemích, jako je Laos, které mají jen omezený trh a poptávku po energiích. Někteří lidé na Západě vnímají čínské kroky v této oblasti jako součást snah o vybudování Nové hedvábné stezky. Ta má podle nich svůj komerční aspekt, ale v neposlední řadě s ní souvisí i geostrategické a diplomatické cíle.

Čínské společnosti podle Financial Times již oznámily, že zejména v Latinské Americe, Africe a Evropě investují do přenosových soustav 102 miliard dolarů. Pokud započítáme veškeré investice do energetiky, číslo se vyhoupne zhruba na čtyřnásobek. V první fázi by měly proběhnout investice do domácích přenosových soustav, ve druhé fázi, která začne po roce 2020, by měly být tyto soustavy navzájem propojeny.

Čínské společnosti mají již řadu podílů v přenosových soustavách na jihu Evropy včetně portugalské REN či EDP. Velkou výhodu Číně podle Financial Times poskytuje právě UHV technologie. S tou sice disponují i firmy jako německý Siemens či švédská ABB, ale Číňané jsou prvními, kdo ji používá ve skutečně masivním měřítku. To znamená, že právě Čína nastavuje globální standardy. Nyní se v zemi buduje UHV vedení, které bude dosahovat délky 37 000 km a je schopno přenášet 150 GW, což je dvakrát více než maximální zatížení sítě ve Velké Británii. Podle některých čínských odborníků pak tato technologie změní způsob, jakým se ve světě spotřebovává elektrická energie.

Zdroj: FT