Sucho trápí zemi, je nějaká naděje na zvrat?

Krajina naší republiky se mění. Několik let za sebou převládlo sucho, které ohrožuje vegetaci a snižuje hladinu podzemních vod. Zejména na východě republiky hrozí přeměna krajiny na kontinentální step. Kde se tato změna tak náhle vzala a jaké máme naděje na záchranu situace? Někdo na globální oteplování podmíněné člověkem věří, někdo ne, smutnou realitou ale je, že pravdu má ta první názorová skupina. Je jisté, že změna sluneční aktivity nebo silná sopečná erupce by si pohrály s teplotami daleko silněji, v době přírodního a astronomického „klidu“ ale hraje roli číslo jedna člověk. V případě sucha bohužel nejen vypouštěním skleníkových plynů, ale také špatným hospodařením s krajinou, které dříve nemusel řešit.

Pevnina se ohřívá daleko rychleji než oceány. Proto zde je a bude vliv oteplování daleko silnější a nárůst teplot vyšší. Nárůst teplot = vyšší výpar. A zde je hlavní problém. Napršet může sice stejně srážek jako dříve, vyšší výpar ale krajinu mnohem rychleji vysuší. Jenže ouha, ubyly i srážky, v zimě je daleko méně sněhu. Všechny faktory jsou proti a krajina začíná silně strádat. Nejdříve přijdeme o borovice a na mnoha místech i smrky kvůli kůrovci. Lesníci mají za úkol vytipovat dřeviny, které budou vůči suchu více odolné. Vládnoucí aparatura bohužel, jak už tomu bývá zvykem, nedělá nic a vlak nám ujíždí každým dnem.

Slíbená odpověď na otázku, jestli je naděje na zvrat. Velmi mizivá. Dříve se opakovaly cykly sucha a vlhka, jenže nyní začíná být patrné, že vlhko a ochlazení nebude kde brát. Teplota na pevninách rychle roste každým rokem. Trvalé srážky se mění na lokální bouřky z tepla, které se suchem neřeší prakticky nic. Jedinou nadějí je přetočená tlaková níže ze Středomoří, která řádila na Moravě například v roce 1997. Srážky se musí nad naší kotlinou zapouzdřit a vypadávat trvale, snad s minimálním rizikem vzniku povodní. Snad nám počasí ještě dá naději. Pátek přinesl alespoň nějakou vodu opět v silných bouřkách. Místy ale páchaly i škody.