Trump odstoupil od jaderné dohody s Íránem, ceny ropy rostou

Autor: Ole Hansen, komoditní stratég Saxo Bank

 Americký prezident Donald Trump včera odstoupil od jaderné dohody s Íránem

• Dohoda s Íránem byla uzavřená Barackem Obamou v roce 2015
• Aktuální situace vyvolala jen malé pohyby měn
• Očekává se, že zásoby ropy ve třetím čtvrtletí klesnou o 200 – 700 tisíc barelů za den

Ceny ropy po zveřejnění této zprávy mírně vzrostly. Obchodníci si však kladou otázku, zda není současný růst už přehnaný. Přestože podle mého názoru a vzhledem k technickým ukazatelům černé zlato ještě stále není předražené, blíží se k svému stropu.

Z fundamentálního pohledu závisí schopnost ropy udržet se na aktuálních úrovních od její schopnosti uchovat si aktuální geopolitickou rizikovou prémii. Ta vznikla při ukončení íránského jaderného programu a poklesu venezuelské produkce. Celkově se zdá, že ropa se bude držet v teritoriu 71 až 82 dolarů za barel. Její budoucí vývoj je však z velké míry nepředvídatelný, protože cenu ovlivňuje mnoho politických zásahů a geografických rizik.

Cena ropy bude v budoucnu záviset především na následujících faktorech:

• Pokračování pozitivních zpráv podporujících nákup ropy. Pro zachování ceny je potřebné vyrovnat likvidaci objednávek černého zlata vlastněných mnohými fondy.
• Vyšší ceny mají tendenci přilákat větší investice a vyšší produkci mimo OPEC (USA, Kanada, Brazílie). Vysoké ceny zároveň negativně ovlivňují spotřebitelskou poptávku v důsledku vyšších cen benzínu. Je třeba mít na paměti, že mnohé země na rozvíjejících trzích v posledních letech snížily, anebo úplně zrušily dotace na pohonné hmoty. Spotřebitelé z těchto zemí v důsledku silnějšího dolaru už pocítili rostoucí ceny a jejich plný vliv ještě pocítí. Jako příklad uvádím porovnání nárůstu cen od začátku roku v lokálních měnách: Indie + 24 %, Indonésie + 22 %, Turecko + 33 %.
• Dohodnou se OPEC a Rusko na dřívějším zrušení produkčního stropu vzhledem ke stáhnutí íránské ropy z trhu? Zodpovězení této otázky je velmi důležité.

Vstoupí Aramco na burzu?

Dalším faktorem z dlouhodobého hlediska je vstup na burzu (IPO) saudského ropného giganta Aramco. Klíčové bude to, zda se výhled na globální hospodářsky růst vyrovná s rostoucími cenami černého zlata. Některé velmi zadlužené rozvíjející se země už totiž začínají pociťovat účinky otráveného koktejlu silného dolaru a rostoucích nákladů na financování. Jakékoliv náznaky zpomalení růstu světové spotřeby by pravděpodobně znamenaly přehodnocení strategie Saudské Arábie, která by chtěla zakotvit cenu ropy na úrovni 80 dolarů za barel.

O autorovi:

Ole Hansen začal pro Saxo Bank pracovat v roce 2008 a od roku 2010 pracuje jako hlavní komoditní stratég. Jeho prací je tvorba strategií a analýz globálních komoditních trhů definovaných fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickým vývojem.

Ole Hansen je autorem týdenních zpráv, které mapují vývoj na trzích s komoditami a současně klientům poskytují názory na obchodování v rámci značky SaxoStrats. Pravidelně přispívá do vysílání i tištěných médií jako jsou CNBC, Bloomberg, Reuters, Wall Street Journal, Financial Times a Telegraph. Před příchodem do Saxo Bank pracoval Ole Hansen 18 let v londýnské City jak v obchodě, tak i v oblasti multi-asset hedgeových fondů.

Má zkušenosti s obchodováním i investicemi a je respektovaným stratégem, který se pravidelně setkává s klienty Saxo Bank po celém světě. Bankovní vzdělání získal Ole Hansen v Danske Bank.