Debatní válečná zóna: Jak se Google snaží zkrotit vlastní zaměstnance

Skupinky zaměstnanců v Google si udělaly z pracoviště virtuální debatní válečnou zónu, a to o všech možných společenských a politických tématech. Google již dlouho prosazuje firemní kulturu, která spíše připomíná vysokoškolský kampus, kde jsou hlasité debaty a doktrinářské postoje na denním pořádku. A Alphabet, matka Google, se čím dál víc snaží, aby to udržel v mezích.

Zaměstnanci si mohou vybrat z tisíců emailových diskusních skupin od žonglování až po polygamii. S pomocí nástroje Memegen mohou vytvářet obrázky s cynickými komentáři strefujícími se do současného dění. „Přáli jste si někdy být korporace nebo embryo, aby se k vám republikáni konečně začali chovat jako k lidské bytosti?“ stálo na memu po volbách v roce 2016.

Intranet zaměstnanců Google je plný nástrojů, které jeho 80 tisícům zaměstnanců umožňují prezentovat vlastní názory. Jeden softwarový nástroj například umožňuje komukoliv navrhnout otázku na pravidelný čtvrteční „TGIF“ meeting a zvolit, na které otázky budou vrchní představitelé společnosti odpovídat.

Interní debata ale v několika případech přerostla až do soudních sporů. Mezi ně patří i žaloba zaměstnankyň, které si stěžují na platovou diskriminaci žen, žaloba bývalých zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání, kteří tvrdí, že firma znevýhodňuje bílé muže a žaloba transsexuálních inženýrů, kteří řekli, že byli propuštěni za hanlivé komentáře o „bílých privilegovaných mužích“. To vše přichází poté, co loni v srpnu vyvolal veřejnou diskusi případ, kdy Google vyhodil softwarového inženýra Jamese Damora. Ten v interní zprávě napsal, že genderové rozdíly by mohly mít co dočinění s tím, proč je v technologickém sektoru zaměstnáno tak málo žen.

Damerova poznámka a jeho propuštění rozpoutala loni v létě veřejnou kritiku vně společnosti, ale i uvnitř ní. Někteří zaměstnanci obvinili Google z toho, že neměl důvod vyhodit svého zaměstnance jen kvůli tomu, že projevil svůj názor. Naproti tomu si ostatní stěžovali, že firma neudělala pro genderovou rovnost víc. Od té doby zaplavují Google debaty na emailových skupinách i na Memegenu.

Toto dilema je nejvíce markantní právě u technologických společností. Ty se snaží prezentovat jako meritokracie. Firma googlery, jak si zaměstnanci Google říkají, podporuje v tom, aby si připadali jako podnikatelé a „dali ze sebe do práce vše“ – to je zároveň i motto, které se na kampusu hojně využívá, aby zapojení zaměstnanců podpořilo.

Politici, média a spotřebitelé zpochybňují, jakým způsobem obří technologické platformy typu Google, Facebook a Twitter rozhodují o složitých záležitostech svobody projevu, které mohou ovlivnit miliardy uživatelů. Google, který je pro dozor nad internetem zásadní, ale sám bojuje s tím, aby současně srovnal do latě své vlastní zaměstnance i aby určil, co je povoleno ve vyhledávači a na YouTube. Inženýři Googlu se neustále snaží upravovat algoritmy, které blokují nenávistný, extremistický či nebezpečný obsah, což dále vyvolává řadu stížností pro zaujatost.

Firma začala hledat způsoby jak debaty omezit. Personalisté mohou řešit stížnosti procházením příspěvků a na základě toho, co najdou, zaměstnance potrestat. Poznámka v emailové skupině „Skeptici v Google“ o tom, že ženy nejsou vhodné pro určitý typ zaměstnání, kvůli které byl Damore propuštěn, porušila pravidla chování. Jak napsal v dopise zaměstnancům výkonný ředitel Google Sundar Pichai, „prosazovala škodlivé genderové stereotypy na pracovišti“.

Mluvčí Google Gina Scigliano řekla: „Významnou součástí naší kultury je živá debata. Ale jako na jakémkoliv jiném pracovišti to neznamená, že je možné cokoliv.“ Vrcholní představitelé Google se už údajně chystají přijít s novou sadou předpisů ohledně toho, co se na interních fórech smí a nesmí.

Zdroj: The Wall Street Journal