Riziko obchodní války? Část Fedu i tak sází na rychlejší růst sazeb

Měnový výbor Federálního rezervního systému se na svém březnovém zasedání shodl na silnějším výhledu ekonomického růstu i inflace, a tedy i na dosažení nastaveného inflačního cíle. A právě na základě toho se někteří centrální bankéři přiklání k mírně rychlejšímu tempu zvyšování úrokových sazeb, stojí v zápisu ze zasedání.

„Část členů měnového výboru naznačila, že v souladu se silnějším výhledem ekonomického růstu a společně se zvýšenou důvěrou v návrat inflace k 2% inflačnímu cíli je namístě odpovídající trajektorie zvyšování úrokových sazeb během příštích několika let, která by mohla být mnohem rychlejší, než se původně očekávalo,“ zní slova klíčové pasáže tzv. Fed Minutes.

Možnost rychlejšího utahování měnové politiky pak nebyla ovlivněna ani názorem silné většiny členů FOMC, kteří varovali před rizikem vypuknutí obchodní války. Pokud by na tento scénář došlo, dle jejich slov by to pro ekonomiku představovalo riziko možného zpomalení.

„Členové výboru se nedomnívají, že by cla uvalená na dovoz hliníku a oceli měla výrazně ovlivnit výhled ekonomického růstu. Silná většina však upozornila, že možná odvetná opatření ze strany ostatních států by již riziko možného zpomalení opravdu představovala,“ stojí v zápisu.

Centrální bankéři se však nakonec i přes nejistotu kolem obchodních vztahů USA se zahraničím shodli na silnějším ekonomickém výhledu, který bude rovněž podpořen snížením daním. To by společně se zvýšením vládních výdajů mělo během příštích let přinést „významnou podporu celkového výstupu americké ekonomiky“. Někteří dokonce poukazovali i na možný posun samotného potenciálu.

V návaznosti na zlepšený výhled ekonomické expanze a posunu sazeb byla diskutována i možná změna rétoriky budoucích vyjádření. Konkrétně se jedná o posun od „akomodativní“ politiky, která byla uplatňována v době od poslední finanční krize, směrem k „neutrální“ či „restriktivní“ politice. Takový posun by v podstatě znamenal, že se Fed přesouvá z režimu podpory ekonomického růstu směrem k jeho kontrole. Možnost přehřátí ekonomiky by totiž mohla vyústit v nežádoucí „výrazný nárůst inflačních tlaků, případně i k narušení finanční stability“, píše se v dokumentu.

Na březnovém zasedání Fed rozhodl o zvýšení úroků o 25 bazických bodů, přičemž souběžně s tím směrem vzhůru revidoval svou prognózu mediánu trajektorie sazeb pro rok 2019 a 2020. Odhad letošního počtu hiků však zůstal beze změny na třech kolech.

Celkově zápis vyznívá v jestřábím duchu. I přesto, že se Fed na svém posledním setkání rozhodl ponechat letošní odhadovaný počet kol navyšování úrokových sazeb beze změn, tendence k rychlejší normalizaci měnové politiky je vzhledem k prognóze vývoje ekonomiky poměrně jasná. Není tedy zcela vyloučené, že pokud bychom se dočkali signálů, jako je například výraznější akcelerace inflace, Fed by mohl svou letošní očekávanou trajektorii sazeb ještě pozměnit směrem ke čtyřem kolům.