Německá energetika je možná „největším globálním podvodem“

Německo se už řadu let pokouší o přechod na zelené energie, ale Kalina Oroschakoff na stránkách Politico hodnotí jeho snahy se skepsí. Čísla totiž ukazují, že celý program je sice velmi nákladný, nicméně kýžené výsledky nepřináší. Německo tak pravděpodobně nedosáhne naprosté většiny cílů stanovených do roku 2020 v oblasti čistých energií a emisí.

Politico zmiňuje studii poradenské společnosti McKinsey, která v souvislosti s Německem hovoří o vysokých cenách elektrické energie, pokračující závislosti na uhlí a slabém pokroku ve snižování emisí. V Evropě si podle takzvaného Energy Transition Index vede, co se týče přechodu na nový energetický model, lépe jedenáct zemí včetně Švédska, Rakouska, Dánska, Velké Británie a Francie. Těm se více daří ve snižování závislosti na uhlí a v intenzivnějším využívání zelených zdrojů energie.

Obnovitelné zdroje generovaly v minulém roce v Německu 36 % elektrické energie, ale nepodařilo se jim prosadit v oblasti vytápění domů a na celkové spotřebě energie se tak stále podílí jen asi 13 %. Patrick Graichen z Agora Energiewende proto tvrdí, že Německo je sice v oblasti alternativních energií pionýrem, ale zároveň mu hrozí obrovský neúspěch. Pokud by se mu nakonec skutečně nepodařilo splnit cíle stanovené Evropskou unií, hrozily by mu vysoké pokuty.

Podle současných odhadů se zdá, že Německu by se do roku 2020 mohlo podařit zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie na 18 %, ovšem cíl je stanoven na 20 %. Německu se zatím nedaří dosáhnout potřebného pokroku ve snaze snížit do roku 2020 emise o 40 %. Nová koaliční vláda od tohoto cíle v podstatě upustila a chce se zaměřovat jen na rok 2030, kdy by emise měly být nižší o 55 %.

Nejmenovaný zástupce EU hovoří o tom, že německá energetická politika je největším globálním podvodem, protože se tváří velmi zeleně, ale realita je úplně jiná. Německé peníze již roky financují výzkum a vývoj v oblastech využívání solární a větrné energie, ale spotřebitelé za to platí vysokou cenu. Lobbista Klaus Mueller ze spotřebitelské organizace Verbraucherzentrale Bundesverband tvrdí, že na jedné straně domácnosti čelí vysokým cenám elektřiny a na straně druhé se ptají, proč ochrana klimatu nepokračuje tak, jak bylo plánováno.

Emise skleníkových plynů v Německu již tři roky zhruba stagnují namísto toho, aby začal jejich pokles. Do značné míry je to dáno rostoucími emisemi v oblasti dopravy a neschopností snížit emise ve stavebnictví, kterému svědčí ekonomický boom. Ve výrobě elektřiny došlo v roce 2017 k mírnému poklesu emisí, ale to na jejich celkový pokles nestačilo.

Počet automobilů na silnicích navíc stále roste a nedá se tudíž čekat, že se situace v dopravě v dohledné době změní. Negativně bude působit i tlak na dieselové motory, které jsou z hlediska skleníkových plynů výhodnější než benzínové. Právě proto Němci vnímali naftové motory jako jedno z řešení globálního oteplování, ale veřejnost k nim má nyní stále zápornější postoj. Příčinou jsou jednak skandály a také obavy z toho, jak naftové motory přispívají k tvorbě smogu. Německu přitom utekla první vlna posunu k elektromobilům a ke změně v plnění celkových energetických cílů nepřispívá ani to, že uhelná lobby je v některých částech země stále velmi mocnou silou, uzavírá Politico.

Zdroj: Politico