Oslabí protekcionistická politika dolar?

Autor: Bc. Jakub Obrovský

Narůstající protekcionistické tendence ze strany americké vlády mají prozatím negativní dopad nejen na trhy akciové, v minulém týdnu se nedařilo ani dolaru, který vůči všem významným světovým měnám ztrácel. Pokud by tyto tendence nadále zůstávaly zřejmé v takovém rozsahu, jako doposud, odborníci očekávají, že by mohly zasáhnout i do složení měnových rezerv největších světových centrálních bank.

V současnosti se po dlouhé době centrální banky opět poohlížení po euru jako měně pro tvorbu rezerv. To vše navzdory negativním úrokovým sazbám z evropských státních dluhopisů. Jako příčinu lze určit protekcionistickou náladu hlavních představitelů USA, zároveň také velkou snahu o co největší objem volného obchodu ze strany Evropské Unie. Pozitivní zprávy ohledně vývoje růstu ekonomik eurozóny a růžový výhled do budoucna také naznačují možnost změny politiky evropské centrální banky a jejího kvantitativního uvolňování.

Ačkoliv je dolar momentálně ve světě devizových rezerv s více jak 60 % jasnou jedničkou, jeho pozice může být výše zmíněnými faktory ohrožena. Ne natolik, aby byl snad z prvního místa sesazen, ale je očekáván propad jeho podílu, především na úkor eura. Euro v tomto ohledu zažilo svůj vrchol v letech 2009 a 2010 před vypuknutím měnové krize, kdy jeho podíl na měnových rezervách centrálních bank světa činil téměř 30 %. Po krizi a přijetí opatření ECB se ale stalo euro méně atraktivní, to by se v současnosti mohlo změnit.

Hlavními kandidáty na zvýšení objemu eura ve svých devizových rezervách jsou rozvojové země, země exportující ropu nebo největší ekonomiky světa jako Čína, Indie, které velmi spoléhají na mezinárodní obchod, především pak s EU. Umožní jim tak držet více měny svých obchodních partnerů, neboť objem obchodu mezi EU a těmito zeměmi v posledních letech raketově stoupá a je možné, že po zavedení cel by mohla EU během několika let vystřídat USA na pozici největšího čínského obchodního partnera.

Stane se euro opět prominentní měnou ve světě devizových rezerv? A jakým způsobem naloží Čína se 117 mld. USD dluhopisů USA v blížící se obchodní válce? Bude mít stále se zvětšující objem obchodu EU se zbytkem světa také svůj podíl na růstu eura? To vše odhalí až další vývoj a především kroky centrálních bank, podle odhadů by však během příštích několika let mohl objem eurových rezerv vzrůst o více jak 300 mld. EUR.