Perly týdne: Zvířecí pudy na akciích, rozdělení ČEZu i Facebooku a ruské jedovaté pohádky

Trhy, ekonomika, politika – Akciové zvířecí pudy a mzdové ráje v Evropě

Zvířecí pudy hrají akciím do karet: Investor a ekonom Ed Yardeni se na svém blogu věnuje „zvířecím pudům“, které podle něj táhnou nahoru americký trh již od chvíle, kdy byl prezidentem USA zvolen Donald Trump. Podle investora je pravděpodobné, že tyto pudy zůstanou i nadále vychýleny směrem k optimismu. Mimo jiné na to poukazuje vývoj měkkých indikátorů a výsledky různých průzkumů. Yardeni poukazuje například na pozitivní výhled manažerů v korporátním sektoru - viz následující graf, který porovnává vývoj indexu „ředitelského“ optimismu od Business Roundtable s investicemi korporátního sektoru. Podle Yardeniho navíc srší optimismem i americký spotřebitel a majitelé menších firem jsou dokonce „v euforii“.

Mzdové ráje: Eurostat tento týden porovnává průměrnou odměnu za odpracovanou hodinu v zemích EU. Průměr Unie se pohybuje kolem 23 eur, průměr eurozóny se nachází o něco výše – nad 25 eury. Nejlépe jsou na tom zaměstnanci v Lucembursku, kde odměny v průměru dosahují téměř 45 eur na hodinu. Dobře se v tomto ohledu mají i v Dánsku, či Belgii. Nejhůře jsou na tom naopak v zemích jako Bulharsko, či Rumunsko, kde se hodinové odměny pohybují pouze kolem 5 eur. Hluboko pod průměrem jsou ale i země našeho regionu – jak v Polsku, tak v Maďarsku se odměny nachází znatelně pod 10 eury na hodinu. V České republice a na Slovensku podle Eurostatu pobíráme v průměru asi 10 eur na hodinu:

Jsme rekordmany volných pracovních míst: Druhý graf od Eurostatu porovnává míru volných pracovních míst - podíl volných pracovních míst na celkovém počtu míst v ekonomice (obsazených a neobsazených). V celé EU tvoří neobsazená pracovní místa 2 % jejich celkového počtu. Zatímco v Řecku je neobsazeno jen 0,1 % míst, naše ekonomika představuje druhý extrém, protože u nás je neobsazeno 4,4 % míst. Až s odstupem je za námi Belgie a Německo, kde volná pracovní místa tvoří 2,8 % celkového počtu míst:

Byznys – Reklamní predátoři a příliš velký Facebook

Reklamní predátoři: To, že Google s Facebookem jsou dominantní silou na reklamním trhu, je již delší dobu známým faktem. I tak ale stojí za pozornost následující graf od Recode, který porovnává příjmy z reklamy těchto dvou gigantů a mediálních společností, a to z roku 2013 a roku 2017 (očekávaná čísla). Google byl již na počátku tohoto období reklamní jedničkou, i přesto ale dokázal dosáhnout v průměru 18 % ročního růstu tržeb. Facebook jej ale i tak doháněl, protože jeho růst tržeb dosáhl v průměru 57 % ročně. Vyrovnat se jim co se týče rychlosti růstu dokázal jen Twitter (který ale v absolutním měřítku hraje úplně jinou ligu). Tradiční mediální společnosti byly často rády, že dokázaly své příjmy z reklamy udržet na stabilní úrovni:

Příliš velký Facebook: Facebook má přes své úspěchy v tuto chvíli velké starosti. Brian Wieser z Pivotal Research jde dokonce tak daleko, že hovoří o systematické neschopnosti jeho vedení. Na akcie této společnosti neměl Wieser již dlouho nijak optimistický názor. Nicméně doposud podle FTAlphaville hovořil hlavně o tom, že trh ignoruje limity, kterým firma čelí právě na straně digitální reklamy a příjmů z ní. Nyní ovšem analytik přidává dlouhý seznam vážných přešlapů, které poukazují na zmíněnou systematickou neschopnost jeho managementu.

Na seznamu mimo jiné figuruje nedostatečná reakce na zprávy o „masivním úniku dat“, které jsou natolik vážné, že „ve všech budí obavy“. K tomu se přidává neschopnost vypořádat se s nevhodným obsahem, či údajné přímé porušování některých zákonů. Problém přitom podle analytika tkví v tom, že Facebook „je naprosto hluchý k projevům nevole veřejnosti“. Někdy proto, že mu prostě nepřeje štěstí, ale některé z problémů ukazují na čistě provozní problémy. A nejhorší je, pokud tyto problémy objeví třetí strana, namísto toho, aby se firma sama snažila o jejich detekci a odstranění.

Podle Wiesera jsou možná jen dvě řešení – buď změnit management, nebo zmenšit firmu tak, aby jí bylo současné vedení schopné uřídit, protože při současné velikosti toho podle analytika již schopné není. Otázkou ovšem pak je, zda by byl Zuckerberg ochoten odejít pro to, aby svou firmu zachránil.

U nás doma – Novičok, piráti a advokáti, dělení ČEZu

Novičok: Domácí média, ale i třeba takové Politico, se tento týden intenzivně věnují kauze novičok. Například na idnes.cz jsme se mohli dočíst, že „ruské ministerstvo zahraničí ve středu v oficiálním dokumentu opět zařadilo Česko mezi země, které pracovaly na vývoji armádního jedu novičok. Obvinění obsahuje oficiální ministerský text, který úřad podle vlastního středečního oznámení předal všem cizím velvyslanectvím v Moskvě“. Ruské ministerstvo v prohlášení konstatuje, že chemické zbraně proti Velké Británii nepoužilo a útok na Sergeje a Juliji Skripalovy, otrávené 4. března v jihoanglickém Salisbury, označuje za teroristický akt.

Kvůli výrokům ruské strany o možném původu novičoku v ČR si ve středu český ministr zahraničí Martin Stropnický předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. V oficiálním tiskovém prohlášení ministerstva zahraničí zaslaném idnes.cz se píše: Česká strana zdůraznila, že výroky o novičoku jsou „urážlivá, naprosto nepodložená tvrzení, zcela v rozporu s oboustranným zájmem na vzájemné spolupráci.“ A že MZV „vyzvalo Rusko, aby pozitivně reagovalo na legitimní zájem britské strany případ vyšetřit a spolupracovalo s vyšetřovateli.“

Piráti a advokáti: Ihned.cz tento týden přináší rozhovor s pirátem Jakubem Michálkem, který tvrdí, že „z Česka se nelegálně vyvádí 50 miliard korun ročně a často se k tomu zneužívají advokátní služby. Michálek tím obhajuje návrhy, aby advokáti museli finančním úřadům poskytovat informace o svých klientech. „Česko má zásadní problém. Velké korporace tu neplatí daně. Proč peníze unikají? Někdo to musí zajistit a často jsou k tomu zneužívané advokátní služby“, tvrdí člen pirátské strany. Advokáti podle něj chtějí z ČR „udělat pomalu jediný stát v Evropě, který bude chránit zahraniční daňové výnosy, ale nebude chránit výnosy českého rozpočtu“.

Ve Velké Británii, ve Francii, či na Slovensku musí advokáti poskytovat údaje podle směrnice o praní špinavých peněz. „Když se z Česka nelegálně vyvede 50 miliard ročně, někdo to administruje a vytváří kamuflované struktury, tak z toho musí mít provize. A je jasné, že se to advokátním společnostem nelíbí“, dodává Michálek. Zásadním problémem naší doby podle jeho názoru je, že zločiny jsou tak sofistikované, že finanční správa potřebuje efektivní nástroje, aby to mohla řešit.

Ministr proti dělení ČEZu: Na ihned.cz také tento týden přináší rozhovor s dočasným ministrem průmyslu Tomášem Hünerem. Podle jeho názoru je dělení ČEZ kvůli jádru hloupost a rozhodovat se podle dnešních cen elektřiny také. Na rozhodnutí o tom, kdo a jak postaví nové jaderné zdroje v Česku, podle článku již dochází čas. Šéf ČEZ Daniel Beneš už více než rok varuje, že s výběrem dodavatele bloků se musí začít co nejdřív. Jinak nový reaktor nestihne nahradit ty dosluhující. Vedení firmy nyní kvůli výstavbě navrhuje, ať se firma rozdělí a část, kterou ze 100 % ovládne stát, jádro postaví.

„Čekali jsme, až budeme mít podklady. Nyní mám konečně v ruce materiál, který bude k výstavbě nových jaderných zdrojů v Dukovanech a Temelíně prezentován toto pondělí na stálém výboru pro jadernou energetiku. Problém je, že poté, co jsem si ho přečetl, mám pocit, že jsem si objednal operu a dostal jsem maximálně její předehru. Já od ČEZ očekávám skript všech dějství včetně velkého finále. Jsem tu tři měsíce i s cestou, chvíli nám trvalo se vším tím prokousat. Trochu jsem čekal, že dostaneme jiné odpovědi“, říká v rozhovoru ministr.