Čína spustila „tektonický posun“ ve světové energetice

Čína už vydala asi 160 miliard dolarů na zahraniční akvizice, úvěry a investice, z nichž část by měla zajistit bezpečnost a stabilitu dodávek fosilních paliv. Jenže tato země se nyní otáčí jiným směrem, který bychom mohli nazvat zelenou formou geopolitiky. Jak informuje Bloomberg, její investice do solárních panelů, baterií a elektromobilů mají být i ochranou proti vlivu zemí, které vyvážejí fosilní paliva. Celkově by pak strategie Číny měla snížit vliv jejího globálního soupeře – Spojených států.

Amy Myers Jaffe z americké Council on Foreign Relations varuje domácí politiky před tím, aby nesnižovali podporu nových energetických zdrojů a nepřispěli tím k náskoku Číny. V roce 2018 ovšem i přesto pravděpodobně dojde k dalšímu rozvoji tradičních energetických zdrojů v USA, zatímco pokrok v oblasti nových energetických technologií bude slábnout.

Čínu tlačí v oblasti energetického pokroku dopředu řada faktorů. Mezi ty nejhlavnější patří znečištění životního prostředí. Například pouze 2 % čínské populace dýchají vzduch, který splňuje standard Světové zdravotnické organizace. Dalším faktorem je snaha zvýšit energetickou nezávislost. Odhaduje se sice, že Čína disponuje velkými zásobami břidlicové ropy a plynu, ale podobnou energetickou revoluci, jakou si v posledních letech prošly Spojené státy, v jejím případě asi čekat nelze. Země je naopak na zahraničních dodávkách energií závislá více, než kdy byly USA, a může ji znepokojovat i to, že o průchodnosti hlavních námořních tras někdy rozhoduje americké námořnictvo.

Do karet naopak Číně hrají její zkušenosti ve výrobních sektorech a podpora domácích odvětví, u kterých se rozhodla zvýšit jejich význam. Podle Bloombergu lze dokonce břidlicovou energetickou revoluci v USA srovnávat s vývojem v oblasti čínské výroby a využívání solárních panelů. Tuto čínskou verzi energetické revoluce nastartovaly domácí společnosti, které sbíraly zkušenosti v zemích jako Kanada či Austrálie, pak do hry vstoupila vláda s dotacemi a pobídkami a výsledkem byl prudký posun v křivkách výrobních nákladů – od roku 2010 klesly náklady na jeden watt o 80 %. To vedlo k bankrotu některých výrobců a Donalda Trumpa k uvalení cel na solární moduly.

Čína se tedy mění ze země, která do sebe pouze nasávala zahraniční fosilní paliva, v ekonomiku, která exportuje energetické technologie. To podle Bloombergu představuje „seismický posun na světových energetických trzích“. Čína díky němu získá i lepší vyjednávací pozici vůči všem dodavatelům energií. Bloomberg ale dodává, že nakonec může dojít i k celé řadě jevů podobně, jako tomu bylo v sedmdesátých letech. Tehdy použily „energetickou zbraň“ arabské země proti USA a v konečném důsledku to vedlo k větší energetické diverzifikaci, zvýšení energetické efektivity a také k vytvoření trhu s futures.

Zdroj: Bloomberg