České vládní dluhopisy poskytují zajímavé investiční příležitosti

Autor: Althea Spinozzi, analytička Saxo Bank

• České a slovenské dluhopisy jsou odolné vůči volatilitě
• Ratingy zemí střední a východní Evropy jsou neuvěřitelně vysoko
• Největším rizikem dluhopisů ze střední a východní Evropy je nízká likvidita
• Dalším znepokojivým signálem je nárůst preferencí populistických politických stran

Perspektivní region

Není pochyb o tom, že rok 2017 byl pro mnohé regiony výjimečným rokem. V tomto článku bych se ale chtěla zaměřit na region, který dlouhé roky za svými sousedy zaostával. Mnohé se ale změnilo. Mluvím o regionu střední a východní Evropy. Ačkoliv dluhopisy zemí regionu střední a východní Evropy představují riziko z pohledu dostatečné likvidity trhu, můžeme pozorovat, že jsou relativně dobře odolné v obdobích vysoké volatility trhů.

Největší ekonomika v regionu, Polsko, v roce 2017 narostla o 4,6 %, Česká republika vzrostla o 5,1 % a Slovensko o 3,5 %. Rumunsko však předstihlo všechny obrovským růstem na úrovni až 6,9 %. Polský zlatý a česká koruna se loni zařadily mezi nejvýkonnější měny z okrajových měnových trhů.

Pokud jde o dluhopisový trh, mnohé země v tomto regionu zaznamenaly pokles přirážek na státních dluhopisech. Stejně tak poklesly i výnosy dluhopisových korporací. Důvody tohoto vývoje jsou úzce spojené s eurozónou a Evropskou unií. Region totiž táhne exportní poptávka ze západní Evropy a i evropské rozvojové fondy hrají v ekonomikách tohoto regionu ještě stále významnou roli.

I když střední a východní Evropa stále nesou jistý stupeň politického rizika, investoři důvěřují tomuto regionu stále více. Investují do korporátních a státních dluhopisů a jsou přesvědčeni, že dluhopisům se bude už jen dařit. Konec konců, když byl rok 2017 považovaný za výjimečný, rok 2018 by měl být rokem splněných snů, nemyslíte? Budou tedy dluhopisy střední a východní Evropy růst i tento rok? Abychom mohli odpovědět na tuto otázku, musíme udělat krok zpět a podívat se na tento region ve vztahu k sousedním zemím.

Rating Itálie je mezi ratingem Polska a Maďarska

Jak můžeme vidět, ratingy zemí v regionu střední a východní Evropy jsou polarizované. Většina zemí je ohodnocená investiční třídou, zatímco Chorvatsko zaostává a stává se tak „černou ovcí“ skupiny. Jeho dluhopisy jsou považované za rizikové a proto má také hodnocení BB/BB+ od společností (S&P a Fitch).

Při porovnání se západní Evropou můžeme vidět, že ratingy zemí střední a východní Evropy jsou neuvěřitelně vysoko. Španělsko má hodnocení BBB+/A- (S&P/Fitch) a je na stejné úrovni jako Polsko. Itálie má hodnocení BBB (S&P/Fitch), čímž se zařazuje někde mezi Rumunsko a Polsko. Zatímco italské a španělské desetileté státní dluhopisy dosahují výnosy ve výši 2 a 1,5 %, stejné dluhopisy v Polsku a Rumunsku denominované v eurech se nabízejí jen za 1,35 a 2,2 %.

Země střední a východní Evropy v této optice již dále nemůžeme považovat za rozvíjející se trhy. Ostatně jsou součástí EU. Všichni tak můžeme souhlasit s tím, že tento region si nadále zachovává určitá rizika, například závislost na silnějších exportních ekonomikách či politickou nejistotu.

Vyšší politické riziko

Investoři by proto měli být obezřetní. Z historického hlediska, když nějaká země přestala splácet svoje dluhy, udělala to dobrovolně. Mohla tedy mít finanční prostředky na splátky investorům, ale rozhodla se je nevyplatit. Tím nechceme říci, že bychom nesplácení státních dluhů měli očekávat v blízké budoucnosti, jen naznačuji, že institucionální riziko je často podceňované a neměli bychom ho ignorovat.

Ačkoliv ekonomiky střední a východní Evropy rostou, vidíme tu jisté znepokojivé signály. Například nárůst preferencí populistických politických stran. Jde o fenomén, kdy si obyčejní lidé myslí, že ze společného trhu a Evropské unie nemají žádné výhody. Snižuje se tím důvěra v tradiční instituce, včetně EU, což zvyšuje volatilitu na místních trzích.

Bez prémie za likviditu

Likvidita je v aktuálním období pro investory velmi sledovaným parametrem. Je klíčovým faktorem, který láká na vyšší prémie. Investoři si totiž uvědomují, že pokud se situace na trhu zhorší, jediné, s čím se bude dát obchodovat, jsou likvidní aktiva. A právě proto v současnosti nevidíme na korporátních a státních dluhopisech střední a východní Evropy téměř žádnou prémii za likviditu.

Na současném medvědím trhu, kde se očekává, že úrokové sazby budou postupně růst, můžeme očekávat vysokou volatilitu. Investoři tak začnou prodávat dluhopisy, které vnímají z fundamentálního pohledu a kvůli riziku likvidity jako rizikovější. To může ovlivnit státní a korporátní dluhopisy v regionu střední a východní Evropy, a to i bez ohledu na to, či jednotlivé ekonomiky těchto zemí prosperují, nebo ne.

<br>