JPMorgan o ČNB: Vyšší sazby budou mít zpoždění

Zpomalení české inflace pod inflační cíl bude mít následky. Česká národní banka ve druhém čtvrtletí své sazby nezvýší, ve třetím a čtvrtém bude ale situace jiná, předpovídá banka JPMorgan.

ČNB již letos jednou své sazby zvýšila. Dle znění aktuální prognózy bychom se v r. 2018 mohli dočkat ještě jednoho úrokového hiku, a to ve druhé polovině roku. Někteří analytici se však přiklání k mnohem rychlejšímu utahování měnové politiky. Mezi ně patří i JPMorgan, která však na základě únorových dat o inflaci svou predikci lehce přehodnotila – ČNB ve druhém čtvrtletí sazby o 25 bb nezvýší, jak banka původně predikovala, ve třetím a čtvrtém se však dočkáme celkem dvou kol navyšování o tutéž „tradiční“ hodnotu.

„V posledních měsících pozorované zpomalení inflace doplněné o stabilizaci růstu ekonomiky a trend posilující koruny společně z našeho pohledu omezily nadšení ČNB ohledně dalšího zvyšování sazeb v krátkém období,“ přepisuje agentura Bloomberg slova analytického týmu JPMorgan. V průběhu roku pak bude centrální banka, která se aktuálně spoléhá především na utahování měnových podmínek skrze silnější korunu, nucena přikročit k razantnějšímu přístupu. Jak „Morgané“ tvrdí, kurz totiž nebude posilovat takovým tempem, se kterým pracuje prognóza ČNB.

Z odhadu vývoje sazeb ČNB vychází i Bank of America, která svým klientům doporučuje úrokové zajištění prostřednictvím 5letého úrokového swapu (IRS) na úrovni 1,66 % s cílovou hodnotou 2,15 %. Poté, co tento instrument od začátku února odepsal cca 20 až 20 bb, analytický tým banky odhaduje, že aktuální sazba IRS je pravděpodobně nesprávně oceněna výhledem nezvýšení sazeb centrální banky v květnu a dále pak jedním zvýšením v roce 2018 a dvěma a půl hiky v 2019.

„Holubičí fundamenty jsou známy, sazby tak i přes slabší korunu klesly. Nadcházející expirace státních dluhopisů je však dostane opět pod tlak dalšího růstu,“ přepisuje Bloomberg slova analytiků Bank of America, kteří naráží na splatnost bondů v hodnotě 50 miliard korun k 17. březnu. Podle odhadu by tuto událost mohl následovat odliv zahraničního kapitálu, a tedy i tlak na růst tržních sazeb. A pokud jde o inflaci, analytici věří, že tlak na její opětovné zrychlení zaručí trvající silný růst mezd.

Se zmiňovaným odlivem zahraničního kapitálu by se dal spojit i vývoj podílu nerezidentů držících korunové dluhopisy, který ke konci ledna klesl již čtvrtý měsíc v kuse. Tento scénář by se dal interpretovat tak, že zahraniční subjekty čím dál tím méně sázejí na další posílení koruny, např. ve srovnání s minulým rokem. Jakmile by tento trend pokračoval, představovalo by to výzvu především pro samotnou ČNB, která, jak již bylo řečeno, sází na utahování měnových podmínek skrze silnější kurz.

Zaměříme-li se na nadcházející, březnové, zasedání ČNB, všech 12 ekonomů dotázaných agenturou Bloomberg sází (k pondělí 12. března) na nezvýšení sazeb – hlavní 2T REPO sazba by tak měla zůstat na aktuální hodnotě 0,75 %.

Co se týče vývoje koruny, po pátečním oslabení (souvisejícím se zpomalením inflace pod cíl ČNB) k hranici 25,48 za euro jsme za absence klíčových kurzotvorných dat včera pozorovali postupný posun k mírně silnějším hodnotám kolem 25,45 EURCZK.

Z hlediska domácích dat bude tento týden poměrně klidný. Dočkáme se lednového průmyslu, stavebnictví a maloobchodu (zveřejněno ve středu), v závěru pak bude reportován index cen výrobců za únor a běžný účet za leden (oboje vydáno v pátek) – jejich vliv na korunu však bude minimální. A vzhledem k tomu, že se pomalu, ale jistě blíží březnové zasedání ČNB, není rovněž vyloučeno, že nepromluví některý z členů bankovní rady. V pozadí toho všeho pak nadále probíhá dividendová sezóna.

Aktuálně se koruna obchoduje na 25,45 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,41 až 25,48 EURCZK, ve dvojici s dolarem pak od 20,59 až 20,76 USDCZK.*

Na zahraničních trzích jsme po pátečním zvratu eurodolaru nejprve pozorovali návrat k hranici 1,230 za euro. Síla americké měně však nevydržela a vrátila se zpět nad 1,233 EURUSD. Za tímto pohybem lze hledat například dění kolem uvalení cla na dovoz hliníku a oceli do USA a možných reakcí ze strany zbytku světa. Jak včera uvedl při zasedání Euroskupiny německý ministr financí Altmayer, Evropská komise prý dává jasně najevo probíhající diskuzi ohledně možných reakcí na americká cla, byť je v jejím zájmu udržení volného obchodu s co nejmenšími překážkami.

A aby toho nebylo málo, sám Trump, i přes nedávné podepsání dekretu o výše zmiňovaných clech, oznámil, že americký ministr obchodu Ross bude jednat se zástupci EU o odstranění evropských cel uvalených na americké zboží, která nejsou dle jeho slov vůči americkým farmářům a výrobcům spravedlivá. Hra o to, koho 45. prezident USA nakonec donutí k ústupku, tak pokračuje dál.

Secretary of Commerce Wilbur Ross will be speaking with representatives of the European Union about eliminating the large Tariffs and Barriers they use against the U.S.A. Not fair to our farmers and manufacturers.

— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 12. března 2018

Nejistota kolem hrozby vypuknutí obchodní války se mimo jiné začala podepisovat i na zájmu investorů o americké dluhopisy. Reflektuje to například 10letý bond, u kterého pozorujeme pokles poptávky – průměrná hodnota ukazatele bid to cover ratio se za poslední dva roky snížila na 2,46 (jde o vůbec nejnižší číslo od krizového roku 2009).

Byť na základě toho nelze říci, že by americké Treasuries upadly mezi všemi investory v nemilost, dosavadní vývoj naznačuje, že někteří z nich se z této oblasti opatrně stahují. To je pravděpodobně vedle protekcionismu i důsledek kombinace dalších faktorů jako vidiny zvyšování amerických sazeb a rostoucího deficitu státního rozpočtu. Ve druhém případě je situace o to zajímavější, když si uvědomíme, že z historického hlediska nebývá časté, aby si americká vláda půjčovala v době, kdy Fed zvyšuje své sazby.

Ještě lépe je ochabující zájem ze strany investorů, a to těch zahraničních, vidět u amerických pokladničních poukázek. V jejich případě podíl nerezidentů klesl během posledních několika měsíců v podstatě o polovinu, uvedla banka UBS.

Včerejší den byl z hlediska zahraničních ekonomických dat relativně klidný. Dnes bude pozornost směřovat především na druhou stranu Atlantiku, kde bude zveřejněna americká inflace za únor. Trh očekává mírné zrychlení z 2,1 % meziročně na 2,2 %, v jádrovém vyjádření bychom měli setrvat na 1,8 %.

Aktuálně se euro vůči dolaru obchoduje na 1,2334 EURUSD. Během dnešního dne by se jeho kurz měl pohybovat v rozmezí 1,2252-1,2372 EURUSD.*

*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.