Podmořská těžba: Závod až na dno

Podmořský traktor Patania 1 stojí ve velkém depu na okraji Antverp. Připomíná zelenou krychli o velikosti minivanu s vnitřním ocelovým rámem, pogumovaným běhounem a tlakuvzdornou elektronikou. V květnu 2017 se stal prvním robotem po 40 letech, který byl spuštěn na mořské dno do hloubky asi pěti tisíc metrů v zoně Clarion–Clipperton (CCZ), západně od pobřeží Mexika. Blízko té oblasti Pacifiku, ve které jachta amerického námořnictva Jasper se sonarovým aparátem provedla průzkum, ve kterém shromažďovala data o mořském dnu a tedy i o tom, jak by se po něm mohli roboti přesouvat a cestou sosat drahé kovy.

Zóna CCZ je plocha o rozměru šesti kilometrů čtverečních mezi dvěma dlouhými, rovnými prolomeninami tektonických desek v zemské kůře pod Pacifikem. Jsou zde rozsety biliardy minerálních hrud velkých jako pěst, které vznikaly desítky milionů let postupným nabalováním okolo jader kostí, mušlí nebo kamenů. Tyto hroudy jsou v Pacifiku poměrně běžné, ale zóna CCZ je jedinou částí podmořského dna, kde Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA), který spravuje oblast za hranicemi výlučné ekonomické zóny jednotlivých zemí, povolil průzkum. Firmy z Japonska, Ruska, Číny, a pár desítek dalších zemí dostaly koncesi k průzkumu minerálů v této zóně. A očekává se, že ISA schválí první těžbu v roce 2019 nebo 2020.

Mohl by to být slušný byznys. James Hein a jeho kolegové z americké vědeckovýzkumné vládní agentury United States Geological Survey (USGS) odhadují ve svém článku z roku 2012, že se v této zóně nachází více niklu, kobaltu a manganu než na všech dosud známých pozemních nalezištích dohromady. Světová banka očekává, že poptávka průmyslu na výrobu baterií po těchto a dalších nerostech vzroste, pokud bude přesun na čistou energii zrychlovat tak, aby pomáhal dodržovat kvóty pro globální teploty odsouhlasené v Pařížské dohodě o změně klimatu.

Těžařské závody
Jedna z firem, kterou tento rozsáhlý potencionální trh přitahuje, je DEME – belgická firma, která má na nový byznys dobrý čich. Její pobřežní větrné elektrárny jí vydělávají na tržbách skoro miliardu euro ročně. „Je to opravdový závod,“ řekl Kris Van Nijen, který je v čele snah o podmořskou těžbu. V současnosti právě jeho firma nastavuje tempo. Díky Patanii 1 se například dozvěděla, jak hluboko se mohou vnořit běhouny pásů do podmořského bahna s danou zátěží.

Myšlenka těžby v zóně CCZ není nová. Hroudy minerálů objevil už HMS Challenger, britské výzkumné plavidlo, které jako první probragrovalo tyto hlubiny už v 70. letech 19. století. Americký vojenský dodavatel Lockheed Martin se pokusil o prospekci této zóny v 60. letech minulého století. Tehdy se věřilo, že podmořská těžba se do 80. let rychle rozvine. Ale nedostatečná poptávka, a tedy i investice, technologická kapacita a příslušná regulace to neumožnila. Úmluva OSN o mořském právu (UNCLOS), která založila i úřad ISA, se podepsala až v roce 1982. (Amerika ji dosud neratifikovala, a proto se nemůže u ISA zažádat o povolení k těžbě.)

Van Nijen i jeho konkurece se domnívají, že nyní už konečně přišel ten správný čas. DEME v současnosti sestavuje v antverpském přístavu Patanii 2, která by se v Tichém oceánu měla nasadit v roce 2019. Je to už prototyp se vším všudy – vpředu má přidanou sací hubici, která bude nasávat tuny hrud za minutu. K tomu potřebná elektrická energie jí poteče skrz tlustý kabel vedoucí z lodi nad ní. Zpět na loď pak skrze trubku poteče břečka hrud.

Když těžit, tak šetrně
Aby byla ISA spokojená, musí tento stroj dokázat, že nejenom umí sbírat hroudy, ale že to dovede dělat šetrně k životnímu prostředí. Bagrování rozvíří oblaka bahna, které, až se usadí, může zaplavit křehký ekosystém mořského dna. Průzkum zóny CCZ zde odhalil překvapující diverzitu – z 12 druhů živočichů jich bylo pro vědu 7 nových. Ve snaze je ochránit, bude těžební pole obklopené bójkami sledujícími jakákoliv oblaka bahna, která by byla větší, než DEME předpovídalo. Nad operací také bude dohlížet německá výzkumná loď placená z peněz EU.

Pokud Patania 2 uspěje, přijde na řadu Patania 3, která už bude mít velikost malého domku. Budou ji doprovázet dvě eskorty dronů, jedna vepředu a druhá vzadu. Budou sledovat, kolik bahna rozvíří, a popřípadě operaci zastaví. Patania 3 bude schopna pohybovat se po mořském dně autonomně.

Další vyhlídky
CCZ není jedinou oblastí v hledáčku těžařů. Kanadský Nautilus prý brzy začne s těžbou zlata a mědi na podmořské dně ve výlučné ekonomické zóně Papuy-Nové Guineje. Ale v době psaní článku se loď k tomu určená loď nachází ještě nedokončená v Číně. Saúdskoarabská Manafi chce těžit na dně Rudého moře, které je bohaté kovy od zinku po zlato. Existují i projekty na těžbu železných písků u pobřeží Nového Zélandu a manganové kůry u pobřeží Japonska. De Beers už těží značnou část svých diamantů na mořské dně u pobřeží Namibie, i když v pouhých 150 metrech hloubky je to mnohem menší technická výzva.

Pokud to vyjde, podmořská těžba by mohla být znát i na souši. Těžba nerostů na zemi vede k odlesňování a zničení dalších ekosystémů, aby se zajistil přístup k rudám. Místní lidé často vyšli z dohod mezi těžaři a vládou špatně. Podmořská těžba by sice mohla vyprodukovat rudy nižší třídy, ale bez toho, aby ovlivnila obyvatelstvo. Tyto rudy se tak mohou naložit na lodě, které je mohou dopravit přímo do zpracovatelských továren na jakémkoliv pobřeží, a tím snížit vliv na životní prostředí ještě více. Poté, co jsme viděli, jakou devastaci dokáže způsobit pozemní těžba, pracují podmořští těžaři dvakrát tak usilovně, aby vyryli jinou brázdou.

Analytik Patria Finance Ján Hladký k tématu podmořské těžby dodává:

„Podmořská těžba se jeví jako velice zajímavý způsob, jak diverzifikovat zdroje surovin některých klíčových minerálů. Jako příklad uvedu kobalt, jenž je klíčovou surovinou při výrobě katod. I s marginálními pokroky ve výrobě je tento kov nadále nenahraditelnou součástí lithiových baterií, a o to více je frustrující fakt, že téměř 60 % světové produkce pochází z dolů v Demokratické republice Kongo – země, která se krůček po krůčku blíží k další občanské válce. Již teď se jedna metrická tuna obchoduje za 84 000 USD, což je nárůst o 250 % od počátku roku 2016."

A právě kobalt je jedním z kovů, který se hojně vyskytuje ve zmiňované zóně CCZ. Je však nutno mít na paměti, že profitabilita této těžby se samozřejmě odvíjí právě od ceny vytěžené suroviny, podotýká Hladký. „V případě, že kobalt zasáhnou pozitivní nabídkové (expanze těžby) nebo negativní poptávkové šoky (technologický pokrok), může podmořská těžby zažít podobný scénář jako hlubokomořská těžby ropy," říká také Hladký. "Jako příklad uvedu společnost Seadrill, která pronajímá ropné plovoucí plošiny. Propad ceny ropy způsobil, že její zařízení je těžce neprofitabilní a obr s tržní kapitalizací 20 mld. USD ztratil většinu své hodnoty. Společnost se nyní nachází na pokraji absolutního kolapsu a tržní kapitalizace dosahuje jen 120 mil. USD – pouhý odstín někdejší slávy,“ komentuje situaci analytik Patria Finance Hladký.

Zdroj: The Economist, Patria Finance