Politico: Češi chtějí další jádro. Hrozbou je financování i střet EU a Ruska

Praha chce urychlit vybudování nového reaktoru v Dukovanech, 50 km severně od rakouské hranice, aby nahradila reaktor ze sovětské éry. Podle Nicholase Watsona z Politico by tak ráda přesvědčila Brusel, aby vyjmul tento projekt ze striktních pravidel EU na vládní zakázky. Pokud to nevyjde, česká vláda uvažuje o dohodě o dodávkách technologií s Ruskem. Šla by tedy podobnou cestou jako Maďarsko, které dohodu s Moskvou podepsalo v loňském roce. Z toho by EU radost neměla. Rakousko s Německem se navíc staví proti jakékoliv další výstavbě jaderných elektráren v Evropě.

Jednání s Moskvou by znamenala problémy pro Evropskou komisi, která vloni po dlouhých vyjednáváních s Budapeští neochotně schválila maďarský jaderný projekt Pakt II. Toto rozhodnutí bylo totiž značně kritizováno s tím, že u něj převážily politické zájmy nad technickými aspekty projektu a nyní je projekt napaden Rakouskem pro nedodržení evropských pravidel týkajících se státní pomoci.

Kristýna Křižanová, která působí jako poradkyně na českém ministerstvu průmyslu a obchodu, říká, že jednání s Bruselem jsou stále složitější a není jisté, zda Česká republika dostane požadovanou výjimku. Pokud se to nepovede, česká vláda se může rozhodnout pro přímé mezivládní jednání a dohodu – pro cestu, kterou se vydalo Maďarsko. Budapešť nakonec svěřila projekt ruskému Rosatomu, který vybuduje dva nové reaktory a který byl podle maďarské vlády jako jediný schopen splnit technické požadavky související s nahrazením starých reaktorů ze sovětské éry. Předchozí dva pokusy elektrárenské společnosti ČEZ o dostavbu dvou reaktorů v Temelíně skončily podle Politica „fiaskem“.

Křižanová uvedla, že ministerstvo „zvažuje další možnosti, což je legitimní přístup“. Žádná z nich ale není v současné době považována za preferovanou. Podle státní energetické koncepce schválené v roce 2015 chce Česká republika učinit z jaderné energie svůj hlavní energetický zdroj, protože její uhelné elektrárny postupně odcházejí do výslužby. Jádro by mělo na celkovém energetickém mixu získat do roku 2040 více než 50% podíl.

Pokud k tomu ale má skutečně dojít, musí česká vláda věci rozhýbat. Poslední tender na stavbu dvou reaktorů v Temelíně začal v roce 2009 a byl zrušen v roce 2014 poté, co se stal obětí příliš optimistických finančních projekcí a problémů s vládními garancemi. Rozhodnutí týkající se Dukovan může být podle Politica zase odsouváno kvůli problémům s formováním nové vlády. Praha ale nechce další debakl, a tak jedná s Bruselem o výjimce z přísných pravidel týkajících se vládních tendrů a hovoří o tom, že hlavním kritériem výběru by neměla být cena, ale technické otázky.

Politico tvrdí, kdyby Česká republika výjimku skutečně obdržela, nebo kdyby se tak nestalo a vláda šla maďarskou cestou, nahraje to ruskému Rosatomu. Češi by totiž mohli tvrdit, že právě on je v nejlepší pozici pro náhradu starých sovětských technologií, a to jej zvýhodňuje před společnostmi jako Korea Hydro & Nuclear Power, China General Nuclear Power, Westinghouse Electric, Areva, EDF či Mitsubishi Heavy Industries. Westinghouse o sobě prohlašuje, že byl hlavním kandidátem na vítěze tendru v roce 2014 a nyní se podle jeho nejmenovaných zástupců obává, že z nového tendru by se stal závod v tom, kdo nabídne celkově lepší finanční podmínky.

Mikhail Chudakov z International Atomic Energy tvrdí, že jadernou energetiku dnes již nelze provozovat bez rozsáhlé vládní pomoci. Jedním z důvodů, proč se sice stavba jaderných elektráren dál plánuje, ale ke stavbě nedochází, jsou podle něj vysoké počáteční investice. I Praha hledá způsob, jak pokrýt náklady na stavbu nových bloků. Premiér Babiš se veřejně postavil proti myšlence rozdělení ČEZu s tím, že jaderná aktiva zůstanou ve státním vlastnictví. Rosatom je do roku 2020 exkluzivním dodavatelem jaderného paliva pro Temelín. A Brusel se obává růstu ruského vlivu v České republice v případě, že by Moskva získala ještě silnější pozici v oblasti výroby elektrické energie, dodává Politico.