Jak opodstatněné jsou obavy z reflačního kolapsu akcií? Záleží na americké ropě

Finanční trhy se stále více nastavují na scénář, v němž se globální ekonomika posune do fáze reflace, tedy zvyšující se inflace. K ní by mělo vést zejména to, že trh práce se v řadě ekonomik vrací k plné zaměstnanosti. Následně by mělo dojít k růstu dlouhodobých sazeb, který by podle skeptiků mohl vážně ohrozit akciový trh. Hlavní ekonom banky Natixis Patrick Artus ale tvrdí, že tato reflační teze nestojí na nejpevnějších nohou.

Artus si všímá, že jak v USA, tak v eurozóně sice klesá nezaměstnanost a dostává se na hranici plné zaměstnanosti, ovšem jednotkové náklady práce nevykazují známky rychlejšího růstu – viz následující dva obrázky:

Ke zvýšení inflace sice dochází (viz druhý z následujících dvou obrázků), ovšem tento vývoj je zejména odrazem rostoucích cen ropy (viz první obrázek):

Jednotkové náklady práce tedy známky akcelerace růstu nevykazují a vyšší tempo celkové inflace je dáno zejména vývojem na trhu s ropou. Artus tak dochází k závěru, že pokud je reflační teze, podle které se trhy začínají stále více chovat, relevantní, muselo by dojít k dalšímu růstu cen ropy. Takový vývoj ale podle něj není pravděpodobný, protože americká těžba z břidlic eliminuje možnost výrazného růstu cen ropy.

Trhy se tedy podle ekonoma v odhadu současné situace a síly reflace mýlí. Inflace podle jeho názoru na tempu nabírat nebude a příčinou je jednak stabilizace jednotkových nákladů práce a také americká těžba ropy.

Zdroj: Natixis