Stavba dálnic zlevnila o polovinu. Nestihnou se ale včas dokončit

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil v pondělí zprávu o šetření stavu výstavby, modernizace a rekonstrukce českých dálnic v letech 2013 až 2017. Úřad zjistil, že oproti předchozímu období výstavba dálnic výrazně zlevnila, tempo výstavby je ale velmi pomalé.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se v uplynulých pěti letech podařilo zprovoznit jen 78 kilometrů dálnic, tedy ročně v průměru jen 16 kilometrů dálnic. Negativně se do historie výstavby českých dálnic zapsal rok 2014, kdy nebyl otevřen jediný další kilometr.

NKÚ se obává, že v nejbližších letech se na tom nic nezmění. "V letech 2018 až 2020 je reálné, že ministerstvo dopravy zprovozní jen sedm staveb v délce 52 kilometrů, což je v průměru 17 km ročně," uvádí Nejvyšší kontrolní úřad v tiskové zprávě.

Je tak ohrožen termín dokončení české dálniční sítě. Ta měla být přitom hotová už v roce 2010. Teď ŘSD počítá s rokem 2050. NKÚ ale varuje, že aby se to stihlo, muselo by ŘSD každý rok otevřít přibližně 25 kilometrů dálnic. Kdyby výstavba pokračovala stejným tempem jako doposud, budou české dálnice hotové nejdříve v roce 2067.

"Hlavním důvodem pomalého tempa výstavby dálnic byly problémy v přípravě staveb, spojené hlavně se získáváním územních rozhodnutí a stavebních povolení. Příprava staveb dálnic ve fázi od získání souhlasného stanoviska k vlivům na životní prostředí (EIA) do vydání stavebního povolení trvala v průměru 13 let," píše NKÚ v kontrolní zprávě.

Za průtahy můžou opakující se odvolání účastníků v územním a ve stavebním řízení, řešení výjimek týkajících se chráněných druhů rostlin a živočichů a dlouhá majetkoprávní vypořádání. Oproti předchozí kontrole NKÚ před pěti lety se tato fáze přípravy prodloužila až o čtyři roky!

Jako příklad uvádí NKÚ dálnici D1 v úseku mezi Říkovicemi, kde nyní D1čka končí, a Přerovem. Stanovisko k vlivům na životní prostředí bylo vydáno už v roce 2000, ale ani za 17 let ŘSD nestihlo vykoupit všechny pozemky. Navíc kvůli změně tvaru jedné z křižovatek musí být změněno územní rozhodnutí a k tomu je potřeba výjimka týkající se ochrany chráněných druhů.

"Proti výjimce se jeden z účastníků řízení odvolal a stavba, na které se mělo pracovat v letech 2018 až 2021, nabere s největší pravděpodobností další zpoždění," varuje NKÚ.

Úřad ale také zjistil, že v uplynulých pěti letech výstavba dálnic výrazně zlevnila. "Vybudovat jeden kilometr dálnice stálo v letech 2013 až 2017 v průměru 152 milionů korun. To je přibližně o 190 milionů korun méně, než za kolik se stavělo v letech 2008 až 2012," odhalil Nejvyšší kontrolní úřad.

Cena stavby 1 m2 dálnic tak odpovídá částce, za kterou se v průměru staví dálnice v Německu, Řecku, Polsku nebo Španělsku.