Dolar prudce padá a nepomáhají ani silná makra

Americký dolar se potápí. V pátek propadl na frontě s eurem za důležité technické hranice a za poslední měsíc už ztratil přes 5 %, od léta 2017 přes 10 %. To vše nehledě na relativně slušná čísla, která zvyšují sázky na růst amerických sazeb a ženou vzhůru americké krátké výnosy. Silný maloobchod a vyšší jádrová inflace vyhnaly v pátek dvouletý americký výnos poprvé za posledních devět let zpátky nad 2 %. Dolaru to ale překvapivě neposkytuje prakticky žádnou útěchu.

Vtip je v tom, že velice dobrá čísla chodí také z dalších vyspělých ekonomik - především z eurozóny a z Japonska. Investoři tedy daleko více než vyššími americkými výnosy žijí možností obratu v měnové politice v eurozóně. Jsou tak velice citliví na byť jen kosmetické změny v komunikaci ECB - jak ostatně v uplynulém týdnu ukázala pozitivní reakce na zápis z posledního zasedání ECB. Trhy také předpokládají, že pro odhodlání ECB otočit kormidlem je důležité vidět v Evropě klidnou politickou scénu. Důležité pro ně proto budou blížící se italské volby a také schopnost Angely Merkelové postavit v Německu novou vládu - euro proto reagovalo velice pozitivně na páteční zprávy o průlomu v jednáních o velké koalici.

Dolar přitom v posledních letech těžil právě z předpokladu, že ve zbytku vyspělého světa zůstane měnová politika “super-uvolněná” a dolar bude jedinou lokalitou nabízející rozumně rostoucí výnos. S ohrožením tohoto předpokladu začíná mít dolar problém. Samotný příslib vyšších výnosů vůbec nestačí a tím pádem i na daňovou reformu Donalda Trumpa se nemusí dolar dívat pozitivně. Ta sice na jednu stranu slibuje rychlejší utahování měnové politiky. Pokud to ale dolaru v “nové situaci” nepomáhá, mohou se dolaroví investoři nakonec ještě vylekat, že trh zaplaví více amerických dluhopisů, které budou hůře hledat kupce…, to problémy dolaru ve finále může ještě přiživit.