Šéf ČEZ Daniel Beneš prodal firemní akcie, kdo je kupcem?

Růst akcií ČEZ na 2 letá maxima k hladině 500 korun, umožnil předsedovi představenstva a generálnímu řediteli firmy Danielu Benešovi ziskové realizování manažerského opčního programu. Otázkou je, kdo se v dané transakci stal kupujícím, když prodej akcií se dle všeho neuskutečnil v rámci běžného obchodování.

Už je tomu více než 1,5 roku, co se někomu z vedení ČEZ vyplatilo realizovat manažerský opční program. Naposledy v dubnu 2016 prodával na 30 tisíc akcií člen statutárního orgánu dceřiné ČEZ Distribuce. Pavel Šolc tehdy obchod zrealizoval za kurz necelých 420 korun. Známější jsou prodeje finančního ředitele Martina Nováka z května 2015, kdy si nabytím akcií z opcí jejich následným prodejem téměř 98 tisíc akcií ČEZ přišel na požitek necelých 6,9 milionů korun hrubého.

Pravidelné příděly opcí na akcie ČEZ v minulých několika letech se jinak obvykle nevyplatilo realizovat, když aktuální cena akcií ČEZ se v době možného uplatnění držela níže, než byla cena při jejich přídělu. V celé řadě případů tak docházelo k pozbytí zmiňovaných investičních nástrojů. Management ČEZ se tak musel spokojit jen s „běžnou výplatou“, když mu navíc stát co by majoritní vlastník odmítl v posledních letech na valné hromadě posvětit odměny.

 

Beneš uplatnil 150 tisíc opcí

V souvislosti s výkonem funkce předsedy představenstva, resp. znovuzvolením, Daniel Beneš naposledy letos v květnu získal příděl 150 tisíc akcií ČEZ. Při pohledu více zpět byl pro něj reportován obdobný příděl v roce 2013.

Nyní Daniel Beneš v podvečer v pondělí 18. prosince v regulatorním oznámení oznámil, že uplatnil 150 tisíc opcí, resp. koupil tak obdobný počet akcií za kurz 458,71 korun. Jinými slovy akcie ČEZ za 68,8 milionů korun.

Většinu akcií obratem prodal. Dle hlášení totiž již ve středu (oprava termínu) podal pokyn a dnes na pražské burze prodal 147 900 akcií ČEZ za kurz 492,02 korun. Z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou tedy transakcí získal 4,93 milionů korun hrubého.

Analytik Jiří Zendulka k tomu uvádí: „Zajímavé je, že v pondělí se za danou cenu v automatizovaném obchodním systému burzy za takový kurz akcie ČEZ neobchodovaly. Jejich cena se pohybovala v pásmu zhruba 495 až 503 korun, podobně již i v pátek. K prodeji tedy muselo dojít přímým obchodem a vlastně pod cenou. Obchodník s cennými papíry, který příkaz na prodej akcií realizuje, přitom musí obchod uskutečnit za nejlepší možnou tržní cenu. Proč se tak nestalo, je otázkou. Mohlo by to jedině souviset s financováním transakce (vypořádáním). Likvidita akcií ČEZ totiž není až tak nízká. Dnes vyměnily majitele akcie za 135 milionů, v pátek dokonce za 428 milionů. Realizovat tak prodej v běžném obchodování za zhruba 75 milionů korun není až takový problém.“  

Při zmiňovaném prodeji lze tedy hovořit o prodeji pod cenou minimálně o zhruba 3 koruny. Při daném počtu prodávaných akcií však poměrně výrazný finanční rozdíl téměř půl milionu korun, resp. teoreticky i přes jeden a půl milionu (ve vztahu ke kurzu 503 korun, resp. rozdílu cca 11 korun). Kupující tedy mohl v pondělí dané akcie obratem se ziskem prodávat. Dodat lze, že oproti běžnému prodeji byl přímý obchod akcií Daniela Beneše realizován v čase T+1, resp. k vypořádání a k získání prostředků z prodeje dojde již v úterý 19. prosince.

Reakce trhu

Jaká bude právě v úterý reakce investorů na danou transakci, to uvidíme. Každopádně investorům asi příliš optimismu nepřinese. Jiří Zendulka dodává: “Prodeje akcií ze strany managementu bývají vnímány negativně. A tento výrazný prodej většiny získaných akcií příliš důvěry v budoucnost kurzu akcií ČEZ nenaznačuje. Zvláště, když současná cena je dle mého hodně založená především na spekulacích na možná pozitiva z případného rozdělení společnosti, resp. vyčlenění jaderných zdrojů. Očekávám zkrátka negativní reakci.“

Akcie ČEZ v pondělí na pražské burze zakončily na 499,70 Kč.