Zdánlivě nerozbitná investiční teze od Morgan Stanley

Na počátku února 2016 jsem tu psal o tom, že akcie výrobců pneumatik mohou být sázkou na další expanzi silniční dopravy, u které se investor nemusí strachovat z možných problémů různých automobilek. Tedy třeba z toho, jak dopadne jejich transformace na polofinanční instituce, z výsledků honby za elektrifikací, či dokonce za řídící autonomií. Toto téma, zdá se, nabývá na atraktivitě. 

Konkrétně jsem tehdy hovořil o akciích společnosti Continental s tím, že mimo jiné dokazují valuační atraktivitu německého trhu (nahoru se ale tento titul utrhl spolu s mnoha dalšími až o pár měsíců později). Vracím se k tomu proto, že na počátku tohoto listopadu přišel Morgan Stanley s podobnou myšlenkou a tipem. Podívejme se na něj.

Morgan se domnívá, že nejlepší silniční sázkou je Goodyear Tire & Rubber Co. Banka fandí Tesle a zářnou budoucnost má podle ní ono autonomní řízení, sdílené služby i elektroauta.  Nejlepší je podle ní ale sázet právě na gumárenskou firmu (k top tipům patří i Adient a Fiat Chrysler Automobile). Cílovou cenu na Goodyear banka sice snížila z 46 na 43 dolarů, i to je ale stále vysoko nad současnou tržní cenou pohybující se kolem 32 dolarů. Jak ukazuje následující graf, k ní se akcie nepropracovala žádným trendem, ale spíše opileckou „náhodnou procházkou“:

Zdroj: Morningstar

Podle Morgana „je těžké si představit, že sentiment by u této akcie mohl být ještě horší, než nyní“. Změna ale prý nastane ve chvíli, kdy se do popředí pozornosti investorů dostane počet ujetých mil/kilometrů a tudíž i výhled na rostoucí poptávku po pneumatikách. Tu totiž neohrozí ani to, když v budoucnu budou lidé přímo vlastnit méně aut a místo toho vzroste popularita sdílených aut a jízd, či robotaxíků.

Morgan tedy pracuje s jednoduchou rovnicí „více mil = více pneumatik“. Globální naježděné míle by podle banky měly vzrůst z dnešních 10 bilionů na 20 bilionů v roce 2030 a 30 bilionů v roce 2040. Co to znamená z hlediska fundamentální atraktivity této akcie? Jak vidíme z výše uvedené tabulky, GY byl v minulých dvou letech schopen generovat 500 – 700 milionů dolarů volného toku hotovosti. Pokud vezmeme průměr a budeme předpokládat, že dlouhodobě poroste o pouhá 2 % ročně, současná hodnota tohoto toku hotovosti bude 5,5 miliardy dolarů. Kapitalizace dosahuje 7,8 miliard dolarů, takže investoři čekají o něco vyšší růst – konkrétně o něco málo převyšující 3 %. Což je ale stále jen asi poloviční růst, než jaký implikují výše uvedené projekce růstu ujetých mílí (tedy asi 6 %).

Pokud bychom použili oněch 6 % (tedy stále jen růst reálný, bez jakéhokoliv zvýšení cen), dostaneme kapitalizaci/vnitřní hodnotu asi o 40 % vyšší než je kapitalizace současná. Takže bychom se dostali v podstatě na cílovou cenu od Morganů. Vše se tak zdá být velmi prosté a teze stojí a padá s tím, zda skutečně míle a kilometry porostou tak, jak je projektováno. Jak jsem naznačil v úvodu, i mně se líbí to, že tu nejsme vystaveni riziku různých elektrifikačních a dalších scénářů.

Pokud se tedy budeme stále víc a víc přesouvat po silnici a GY neudělá nějakou strategicko-taktickou hrubku, zní to všechno rozumně. Ovšem musíme si přiznat, že nové technologie často překvapí i odvětví, kde bychom to ani zdaleka nečekali. Může se to stát i tu, podobně jako v Německu, kde se kvůli nedostatku kaučuku během první světové války používaly následující náhrady za tradiční pneumatiky. Dnešním SUV by bezesporu slušely a zdánlivě nerozbitná teze od Morganů by se kvůli nim rozpadla jako domeček z karet.