MIGRAČNÍ KVÓTY: Kolik měla ČR příjmout uprchlíků a co hrozí dál?

Evropská komise zažalovala ve čtvrtek Česko, Polsko a Maďarsko kvůli neplnění migračních kvót, které ministři vnitra zemí EU schválili v roce 2015. Česko mělo podle kvót přijmout téměř 2 700 lidí, přijalo jich ovšem jen 12. Mechanismus kvót skončil v září, na stole je ale další návrh.

Na přesídlení uprchlíků se členské státy dohodly v roce 2015. Dohromady mělo být z táborů přesídleno celkem 160 tisíc běženců. Jednání probíhala v době, kdy hlavně Řecko a Itálie, země, které se ještě vzpamatovávaly z finanční krize, čelily obří migrační vlně, kterou se jim příliš nedařilo zvládat. Původně se počítalo také s pomocí pro Maďarsko, to ji ale s tím, jak se podařilo uzavřít tzv. balkánskou trasu, přestalo potřebovat. 

Na Česko připadlo dohromady 2 691 uprchlíků. Přijetí 1 100 uprchlíků přislíbila v červenci sama česká vláda, dalších 1 591 připadlo na Česko po hlasování ministrů vnitra v září roku 2015. Proti kvótám hlasovalo kromě Česka ještě Maďarsko, Slovensko a Rumunsko. Finsko se hlasování zdrželo. Dánsko, Velká Británie a Irsko mají výjimku z přerozdělování a tak nehlasovaly.

Mechanismus přerozdělování platil do letošního října. Ze plánovaných 160 tisíc lidí, kteří mají nárok na mezinárodní ochranu, se podařilo přesídlit jen přibližně 32 tisíc. V uprchlických táborech ještě bylo v listopadu připraveny zhruba ještě dva tisíce vhodných kandidátů.

Právě s hledáním vhodných kandidátů na přesídlení byl největší problém. Když se dozvěděli, že mají být přemístěni do Česka, většina uprchlíků z migračního centra raději uprchla. Do Česka tak přišlo jen 12 migrantů.

Nedostatek vhodných adeptů, tedy těch, u nichž by bylo jasné, že mají nárok na mezinárodní ochranu, a bylo by možné je dostatečně prověřit, byl hlavním důvodem, proč mechanismus kvót pořádně nefungoval. Podle Amnesty International si své splnil jediný stát - Malta. Ostatní státy hledaly jiné způsoby řešení, objektivní důvody i výmluvy, proč uprchlíky nepřerozdělovat. Na rozdíl od Česka, Maďarska a Polska ovšem političtí zástupci nedeklarovali veřejně, že nebudou kvóty respektovat.

Dublin IV - nový plán, kterému se Češi brání

Situace se v roce 2017. Počet migrantů se výrazně snížil s tím, jak se zlepšuje situace v Sýrii a platí dohoda s Tureckem. Hlavnímu tlaku tak dnes čelí Itálie, kam stále připlouvají migranti, kteří se na cestu vydali z Libye

Přesto se Evropská unie snaží být připravena na další možnou krizi. Letos vypršel mechanismus schválený v roce 2015. Zástupci států se dohodly, že pokud by se schvaloval nový, není možné část států přehlasovat a hlasování bude muset být jednomyslné, což bylo velké vítězství zemí Visegrádské čtyřky, tedy Česka, Polska, Slovenska a Maďarska.

V současné době probíhá v rámci evropských institucí debata o revizi dublinského systému, který je základem pro jednání s uprchlíky, o tzv. Dublinu IV. I v návrhu Evropské komise na jeho reformu byl zaveden systém přerozdělování. Každý stát měl podle počtu obyvatel a míry ekonomického rozvoje určený určitý počet žádostí o azyl, které měl být schopen vyřídit. V momentě, kdy reálný počet těchto žádostí dosáhl hranice 150 %, mohl požádat o aktivaci mechanismu, na jehož základě budou žádosti o azyl rovnou vyřizovat jiné členské státy. A to jen po dobu, než počet žádostí opět klesnul pod určenou hranici.

Státy by se mohly z přijetí uprchlíka vyplatit částkou 250 tisíc euro za osobu, kterou by zaplatily zemi, která uprchlíka dostala na starost místo nich. Žadatelé o azyl by měli povinnost zůstat v zemi, kterou jim systém přidělil. Při určování by roli hrálo také to, jestli má v některé z evropských zemí příbuzné, byť ze strany českých europoslanců se snesla kritika na to, že rodina je v tomto případě definována příliš široce. V případě odchodu do jiné by uprchlíci ztratili nárok na určité dávky a stejně by je vrátili do země, které za ně byla zodpovědná.

Návrh Evropské komise musí schválit Evropský parlament a Evropská rada. Parlament ale pod vedením švédské poslankyně Cecilie Wikströmové návrh komise přepracoval a přerozdělování v případě krize nahradil permanentním.

Proti návrhu, který schválil příslušný výbor Evropského parlamentu, se vzedmula vlna odporu, v níž významnou roli hráli čeští europoslanci bez ohledu na stranickou příslušnost. Ti si vynutili, aby návrh projednalo i plenární zasedání, to ovšem nakonec 390 hlasy proti 175 podpořilo návrh výboru.

Vše mají teď ve svých rukách zástupci členských států - Evropská rada, kteří musí návrh projednat a dosáhnout s parlamentem shody. Mohou jej také zcela odmítnout, čímž se vše vrátí na začátek. Neoficiálně byl pro Česko nepřijatelný už původní návrh, tedy ten, že by se kvóty aplikovaly jen v případě další velké krize.

O migrační krizi budou lídři zemí osmadvacítky debatovat už příští týden. Andrej Babiš v Televizních novinách prozradil, že otázku migrace považuje za prioritu. Státy chce ale přesvědčit, že primární je boj proti převaděčům.

Přečtěte si také