Těžká doba pro zlato: Poptávka je nejslabší za osm let

Během prázdnin a v září se svět o zlato zajímal nejméně za posledních osm let. Zlaté šperky netáhly; za 17 let, kdy se tyto statistiky vedou, bylo uplynulé čtvrtletí vůbec nejhorší ve své kategorii. Příliv investic do fondů navázaných na zlato nebyl skoro vidět. Situaci zachraňovaly hlavně centrální banky, především některé z nich. Nejvíce ta ruská.

Světová poptávka po žlutém kovu klesla ve třetím čtvrtletí o 9 procent na 915 tun, uvedla ve čtvrtek mezinárodní organizace World Gold Council.

Samotná poptávka po zlatých špercích se snížila na 478,7 tun a byla o 3 procenta slabší než před rokem, přičemž samotný loňský rok patřil k těm slabším. Na vině je tentokrát hlavně Indie, kde od nákupů odrazovaly daňové změny, regulace, ale i opatření proti praní špinavých peněz.

Tok investic do burzovně obchodovaných fondů (ETF) se ve třetím čtvrtletí prakticky zastavil, stojí ale za zmínku, že loňské úrovně byly spektakulární. Vidina vyšších úrokových sazeb v USA a zpřísňující se měnová politika způsobily, že pro institucionální investory drahý kov tak zajímavý nebyl. 

"Změny ve směřování monetární politiky mají vliv na tržní úrokové míry, které se promítají do cen žlutého kovu a ubírají na jeho lesku," připomíná Jan Mihulka z oddělení péče o zákazníky Patria Finance.

Technická analýza: Ztrácí zlato svůj lesk? - https://t.co/nzlbJtKj9S pic.twitter.com/hueQZAzYGZ

— Patria.cz (@PatriaCZ) November 9, 2017

Pokud jde o investice do zlatých prutů a mincí, ty se celosvětově sice zvedly o 17 procent, i tento růst ale klame tělem. Loňské třetí čtvrtletí, které platí za srovnávací základnu, bylo totiž nejslabším od prvních měsíců roku 2009. 

Mírnou, ale přece jen oporu poskytují trhu se zlatem technologie, kde se poptávka zvyšovala už čtvrté čtvrtletí za sebou. Zlato se používá v elektronice, při výrobě paměťových čipů nebo v zubních ordinacích. Je to právě tento kov, ze kterého se mohou vyrábět jemné drátky spojující součástky, na příklad čipy, s deskou plošného spoje. Právě poptávka po tomto typu zlatého spojení stoupla ve třetím čtvrtletí až o 15 procent.

Poptávku po zlatě tak výrazněji zvedaly jenom centrální banky. Zlaté rezervy obohatily dohromady o 111 tun, což je o čtvrtinu víc než před rokem. Drtivou většinu zlatých nákupů jich ve skutečnosti obstaralo jenom několik. Za 90 procenty těchto zlatých akvizic stojí centrální banky Turecka, Kazachstánu a hlavně Ruska, která sama dokázala během tří letních měsíců dodat do trezorů 63 tun kovu. Zlato tak ve výsledku tvořilo 17 procent jejích rezerv.

Zlatou horečkou trpí ruští centrální bankéři už přes dva roky, naznačil říjnový komentář Bloombergu. Díky ní mohou zvyšovat rezervy, aniž by se v posledních dvou letech museli uchylovat k nákupům deviz.

Zdroje: World Gold Council, Bloomberg, Patria.cz